Úředníci Čínské filmové kanceláře po zhlédnutí snímku prohlásili, že takové dílo do světa vůbec nepustí. Ve filmu, který mimo jiné líčí sexuální vztah majitele masážního salonu a jeho zaměstnankyně, jim vadila řada záběrů – špinavé ulice, prostitutky nebo hazardní hry.
Pokud filmaři chtěli jet do Berlína, zbývalo jim jediné: se změnami cenzorů souhlasit. Těch však bylo celkem třiapadesát, zhruba patnáct minut z celého filmu.
"Příběh je teď překopaný, některé vztahy z něj úplně vypadly," postěžoval si producent Feng Li, který musel oželet i záběry čínské vlajky a choulostivého náměstí Tchien-anmen, kde došlo v roce 1989 k masakru studentské demonstrace.
Ztraceni v Pekingu však nejsou prvním titulem zmíněného producenta, který komunistickou cenzuru "zaujal". Loni v květnu přivezl na festival do francouzského Cannes cenzory neschválenou love story Letní palác, a to mělo za následek pětiletý zákaz činnosti jejího režiséra Lou Ye.
Tentokrát byl Feng Li opatrnější. Nechtěl, aby film skončil v trezoru, proto cenzuře ustoupil. A ve sporu s ní slavil i drobné úspěchy: třetinu požadavků dokonce usmlouval a některé scény mohl ve filmu nechat.
Berlinale uvidí světovou premiéru Ztracených v Pekingu 16. února.