Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Poprvé vycházejí Světla ramp, jediná próza, již napsal Charlie Chaplin

  19:11aktualizováno  19:11
Jediné prozaické dílo, které napsal slavný filmař Charlie Chaplin, vůbec poprvé vychází tento týden. Nostalgická novela Footlights o stárnoucím klaunovi a tanečnici z roku 1948, se stala podkladem pro snímek Světla ramp, v originále Limelight, z roku 1952.

Charlie Chaplin | foto: Archiv MAFA

Knihu, jejíž název lze také přeložit jako Světla ramp, vydává filmotéka Cineteca v italské Boloni, kde se nachází Chaplinův archiv. Novela bude v úterý večer představena v Britském filmovém institutu v Londýně, kde bude i herečka Claire Bloomová, která hrála ve filmu tanečnici a které je kniha věnována. Rukopis byl po desetiletí uložený v Chaplinově archivu a vychází až nyní, kdy k tomu dala rodina souhlas. Z rukou i strojem psaných částí jí sestavil Chaplinův životopisec David Robinson, jenž ji také opatřil předmluvou a vysvětlivkami.

"Kniha nebyla dosud publikována, protože rodina byla trochu opatrná... Postupně však nabyli přesvědčení, že vydání je dobrý krok," řekla ředitelka Chaplinova projektu v Cineteca Cecilia Cenciarelliová.

Podle listu The Guardian jde o temné nostalgické dílo, které se zabývá stejným příběhem jako film - alkoholickým stárnoucím klaunem Calverem, který zachrání před sebevraždou mladou tanečnici. Novelu napsal Chaplin ještě před scénářem filmu. Celý příběh rozšiřuje a prohlubuje a ukazuje, jak se v té době autor cítil, napsal list.

Podle Cenciarelliové se novela na rozdíl od filmu zabývá i tím, "proč měl Calvero noční můry a proč je tak zklamaný svou kariérou". Více než film si prý všímá i "vztahu umělce a jeho publika a smyslu umění".

The Guardian připomněl, že Světla ramp byl poslední snímek, který Chaplin natočil v roce 1952 ve Spojených státech před tím, než mu americké úřady zakázaly vstup do země kvůli údajným sympatiím ke komunismu. Když novelu Footlights psal, "zažíval v Americe těžké období", řekl Robinson. "Byl velkým cílem pro šéfa FBI J. Edgara Hoovera, který byl úspěšný do té míry, že velká část Američanů se proti Chaplinovi otevřeně obrátila. To byl pro něj šok, protože třicet let byl nejmilovanějším člověkem na světě. Tyto pocity se odrážejí v Calverově příběhu," řekl Robinson deníku The Guardian.

Novela také ukazuje, jaký "požitek měl tento samouk ve vytříbených a zvláštních slovech", řekl Robinson. "Když se mu nějaké slovo zalíbilo, rád ho používal, i když to nebylo pro danou situaci úplně přesné," dodal Robinson.

Přesto však podle něj Chaplin "píše úžasně". "Na filmu pracoval tak, že to zkoušel znovu a znovu, dokud nebyl s výsledkem spokojený. A stejné je to i s touto knihou. Je to dobré čtení. Zvláštní, ale dobré," prohlásil Chaplinův životopisec.

Autoři: ,


Témata: Komunismus, Umělec




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.