Fatálně znějící titul odkazuje k nevadskému alternativnímu festivalu, na němž se pálí obří dřevěná socha. Rituál nabízí možnost přinést k hořícímu oltáři to, s čím se návštěvníci potřebují nějak vyrovnat.
Bratři Bobby (Pavel Liška) a Marty (Igor Chmela) putují na festival s popelem svého otce, neobratná manipulace s cigaretou jednoho z nich však zaviní požár a výbuch auta, holé životy (a urnu s popelem) bratři zachrání v blízkosti osamělého motelu.
Tam je přivítá nudící se a poněkud jednoduchá recepční Jo (Kristina Maděričová), brzy začnou všichni tři jako odlupováním slupek z cibule odhalovat leccos – ne zrovna chvályhodného – ze svého soukromí.
Po nějaké době se objeví další k festivalu směřující dvojice, poněkud komický pár hipíků Candy (Gabriela Pyšná) a Hlína (Ladislav Hampl). Ti po chvíli zahájí "ezoterický" obřad, kterému říkají nešpory, a když jsou v nejlepším (což je pro diváky dost humorná podívaná), dorazí do nepříčetnosti rozzuřený manžel Jo, majitel motelu a jinak z dalšího místa právě vyhozený krupiér Eddy (Leoš Noha).
Pointa nepřekvapí. Nevadí Více fabule není třeba prozrazovat. Ačkoliv její zákruty ani pointa nepřekvapí, jde o solidně vystavěnou hru. Vtipný a hercům do úst dobře padnoucí text pracuje s tématy nikterak novými (cesta se zpopelněným předkem, ambivalentní vztah mezi bratry, zparodovaná aktivita hnutí z okruhu new age, peprné vyprávěnky z intimního života), poskytne však realizátorům dost příležitostí si v dobrém slova smyslu jevištně zařádit.
Díky autenticitě hereckých výkonů se nás mohou dotýkat i témata v literatuře – nejenom dramatické – dosti protřepaná. Americká specialita, mytizovaný život na cestě, je tu nazírána s lehce ironickou optikou. Enumeraci vulgarismů bych přijal spíš v padesátiprocentní četnosti, herecká interpretace ji však činí snesitelnou.
Inscenace plyne ve svěžím tempu, snad jen brutální vpád Eddyho do "nešpor" zapůsobí jako trochu násilný, a hlavně poněkud retardující střih. Jde však o slabinu textu, nikoli výkonu Leoše Nohy. Především kvůli hereckým kreacím totiž stojí inscenace za zhlédnutí.
Už první výstup Jo, která nemá zákazníky v baru, leč stále se upravuje a prozpěvuje si muzikálovou melodii, je vtipný, dobře pointovaný. Barmanka Jo si tik s upravováním vlasů nese jako štít všemi prekérními situacemi, které ji v průběhu bláznivého příběhu potkají. Výrazní bratři Výrazné výkony podávají Igor Chmela s Pavlem Liškou v rolích zcela rozdílných bratrů.
Chmela hraje nervního smolaře s cholerickým podložím, zatímco Liška se úspěšně realizuje ve svém už trochu zabydleném, zde však velmi účinném typu emocionálně nevypočitatelného a poněkud laxního glosátora, trousícího jakoby mimochodem ironické repliky. Jejich souhra v zobrazení podivného sourozeneckého vztahu tvoří nosný pilíř inscenačního napětí.
Také Gabriela Pyšná vytvořila uvolněnou, úctyhodnou kreaci v partu Candy, "mystička" je herečkou sice lehce parodizována, postava si však uchovává napětí, vždyť na několika místech hry se prokáže, že dívka má skutečně zvýšenou citlivost a některé paranormální schopnosti.
Její partner Hlína je postava napsaná poněkud ploše, Ladislav Hampl ji jako jednostrunný komický typ taky odehraje, silnější moment má v ranním výstupu, kdy – bez "new age" masky – má touhu "popovídat si s kofeinem". Leoš Noha pak přesvědčivě vykresluje Eddyho jako ne příliš sofistikovaného alkoholika, střídajícího přeexponované chlapáctví s momenty beznadějné únavy.
Předpokládám, že Cesta hořícího muže v inteligentně nenápadné režii Marie Záchenské vzbudí na Zábradlí solidní diváckou odezvu.
Kelly McAllister: Cesta hořícího muže
Divadlo Na zábradlí Praha. Překlad V. Janiš, režie M. Záchenská, dramaturgie I. Slámová a Z. Janáček, scéna M. Chocholoušek, kostýmy K. Štefková. Délka 80 min.
Hodnocení MF DNES: 70 %
