Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Vrací se Cesta na Měsíc: první film, jenž stál pirátům za krádež

  2:07aktualizováno  2:07
Roku 1902 Georges Mélies natočil čtrnáctiminutovou sci-fi, jež změnila kinematografii. Sto deset let poté jde do kin znovu i s dokumentem Podivuhodná cesta, jenž líčí restaurátorské znovuzrození pokladu.

V knize Tisíc a jeden film, které musíte vidět je Cesta na Měsíc nejstarší. Němý snímek trval sotva čtvrthodinu, přesto budil pozdvižení srovnatelné se zrodem kinematografie, přisuzovaným Příjezdu vlaku na nádraží v La Ciotat. V něm totiž pohyblivé obrázky bratří Lumierů zaznamenaly skutečnost. Kdežto Mélies v příběhu, který líčí setkání vědecké expedice s Měsíčňany, dal filmu fantazii.

"Myšlenka Cesty na Měsíc se ke mně dostala skrze knihy Julesa Verna Ze Země na Měsíc a Okolo Měsíce," přiznal režisér, odkud přejal pomůcky včetně děla a rakety. Přidal "příšery a obyvatele Měsíce", které hráli akrobati, "umělecké prvky jako ženy představující hvězdy" a stvořil první celosvětový hit i první lup filmových pirátů. Kopíroval se ve velkém, z amerických projekcí však neměl autor nic.

Ovšem Mélies nasbíral i jiná prvenství: navrhl první plně vybavené studio, napsal první scénář, vytvořil první speciální efekty. Cestu na Měsíc uvedl do kin i v barevné, ručně kolorované verzi. Později spálil celou sadu negativů, přežila jediná černobílá kopie - a barevnou objevili až v roce 1993.

Z filmu Georgese Méliése Cesta na Měsíc

Z filmu Cesta na Měsíc

Georges Méliés

Georges Méliés

Nález a oprava pokladu připomínají detektivku, již provází připojený dokument Podivuhodná cesta. Týká se i soukromé dráhy muže, jenž vystupoval jako iluzionista, koupil kouzelnické divadlo, založil akademii kouzel - a v roce 1895 viděl první veřejné promítání bratří Lumierů. Rok nato už měl vlastní "kameru" a do roku 1912 natočil stovky děl. Ale pak zkrachoval, zahořkl a roku 1938 zemřel. Hold mu vzdal loni Martin Scorsese ve filmu Hugo a jeho velký objev.





Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.