Zet chce pro sedmé berlínské Biennale připravit instalaci složenou z výtisků publikace Thila Sarrazina Německo páchá sebevraždu, v níž se bývalý člen vedení německé centrální banky a sociálnědemokratický politik kriticky vyjadřuje k vlivu přistěhovalců na německou společnost. Jeho názory vyvolaly loni u západních sousedů velké debaty a dílo, které už vyšlo i v češtině, se stalo bestsellerem.
Český umělec vyzval Berlíňany, aby mu pro chystaný projekt pomohli shromáždit co možná největší množství Sarrazinových knih. Minimálně by jich chtěl sebrat 60 tisíc a od 24. dubna do 1. července vystavit na berlínské přehlídce současného umění. Jak přesně má instalace vypadat, má být překvapením. Po skončení Biennale pak plánuje nechat všechny kusy recyklovat "na dobrý účel".
Zet kritikům:"Kniha je jen forma. To, co se počítá, je obsah. Bylo by stejně bolestné zničit CD s textem? Nebo vymazat elektronickou knihu z počítače?" zeptal se svých kritiků. Tomu, že by se jeho projekt uskutečnil v plánované podobě, Zet prý nyní moc nevěří. |
"Ta kniha vzbudila a podpořila antiimigrantské a především protiturecké tendence v této zemi. Navrhuji použít ji jako aktivní nástroj, který lidem umožní vyjádřit svůj názor," uvedl ke svému projektu Zet.
Svým záměrem však strhl lavinu kritiky a vyvolal asociace s veřejným pálením knih nacisty v roce 1933. "To není žádná umělecká akce, ale akt trapnosti, kterému by mělo být zabráněno," prohlásil ředitel postupimského centra Mosese Mendelssohna Julius Schoeps.
Šokován Zetovým projektem byl i historik Werner Tress, který se pálením knih autorů odmítaných nacistickým režimem zabýval. Každá kniha má podle něj bez ohledu na svůj obsah kulturní hodnotu a veřejně nesmí být ničena. "Musím tak chránit i knihu, s jejímž obsahem hluboce nesouhlasím," řekl Tress.
Institut pro zahraniční vztahy v reakci na výtvarníkův záměr odvolal svou podporu sbírce Sarrazinových knih. Tato akce není "na pozadí německých dějin" v této formě a provedení akceptovatelná, oznámil. Další z institucí, která sbírce knih vyjádřila podporu, Dům kultur světa, zase žádá po Zetovi vysvětlení koncepce jeho díla.
Deníku Die Welt Čech přiznal, že si možné asociace s nacistickým pálení knih byl vědom. "Ale myslel jsem, že se Německo přes to už dostalo. Nevěděl jsem, že je tím země stále traumatizována," uvedl umělec, který se specializuje právě na instalace z knih. Označil se přitom za milovníka knih, který prý trpí, když se s nimi špatně zachází.
Podpora z Biennale
"Je mi ale jasné, že kniha je jen forma. To, co se počítá, je obsah. Bylo by stejně bolestné zničit CD s textem? Nebo vymazat elektronickou knihu z počítače?" zeptal se svých kritiků. Tomu, že by se jeho projekt uskutečnil v plánované podobě, prý nyní moc nevěří.
Zeta se zastal pořadatel Biennale, podle něhož cílem Čechova projektu není likvidovat knihy, ale vyjádřit odpor proti polarizujícímu obsahu.
