Waldemar Matuška
Hana Hegerová a Waldemar Matuška ve filmu Kdyby tisíc klarinetů (1964)
Možná by se mělo začít Karlem Gottem, který dosud Slavíků nasbíral rovných čtyřicet, ale nebylo by to fér vůči Waldemaru Matuškovi. Ten totiž zvítězil v úplně prvním ročníku v roce 1962 a Gotta, který svou slavičí dráhu nastoupil o rok později, z pozice nejvyšší sesadil ještě jednou v roce 1967.
Kouzlo zpěvaček
Eva Pilarová v šedesátých letech
Daleko rozmanitější byla v 60. letech kategorie zpěvaček (v prvních dvou letech, kdy vyhráli Matuška a Gott, byla kategorie společná). Pro sošku si přišla dvakrát Eva Pilarová, jednou Helena Vondráčková a hned třikrát Marta Kubišová. 70. léta si pak rozdělily Naďa Urbánková s Hanou Zagorovou. Novodobou historii Českého slavíka opanovala Lucie Bílá, kterou pouze dvakrát z trůnu sesadila Aneta Langerová.
Nastupuje cenzura
Svatba Marty Kubišové a Jana Němce v roce 1969. O rok později jí upřeli Zlatého slavíka.
Ocenění hudebníci to neradi slyší, ale Zlatý slavík ve znormalizovaných 70. letech byl nedílnou součástí režimní propagandy. Tehdy se jeho výsledky celkem bezostyšně falšovaly. Hned v roce 1970 měla mezi zpěvačkami opět vyhrát Marta Kubišová, raději byla tedy opět vyhlášená jen společná kategorie, v níž zvítězil Gott.
Slavík je Gott, Gott je Slavík
Karel Gott v roce 1966 bodoval i na Bratislavské lyře.
Nicméně Gott je nezpochybnitelným matadorem ankety. Jeho neotřesitelnou pozici věčného Slavíka paradoxně víckrát „ohrozili“ kolegové v Zlatém slavíkovi do roku 1991 než v jeho novodobé české historii. Českého slavíka mají kromě Gotta jen dva zpěváci – Daniel Hůlka a Tomáš Klus.
Triumf Mira Žbirky
Miro Žbirka si popularitu udržel dodnes. Jeho letošní turné bylo vyprodané.
Gottovu dlouholetou hegemonii narušil až v roce 1982 Miro Žbirka. Také další jeho úspěšní vyzývatelé pocházejí ze Slovenska. V roce 1985 to byl Peter Nagy, v roce 1991 Pavol Habera. Dalibor Janda ovšem získal Zlatého slavíka třikrát v řadě v letech 1986–88.
Tvrdá konkurence kapel
Kabát vyprodává desetitisícové koncerty. Hrál i na letošním festivalu Hrady CZ.
Skupina Ladislava Štaidla, která doprovázela Gotta, Katapult, Olympic, Elán, Citron a Team. To jsou kapely oceněné předrevolučním Zlatým slavíkem. V novodobé historii si pro výhru v kategorii skupin přišel Olympic, Lucie, Kabát, Chinaski, Divokej Bill či Kryštof. Že je skupinová konkurence tvrdší a hlasy fanoušků se dělí mezi víc uskupení, dokládá i fakt, že na titul Absolutního slavíka s nejvyšším počtem zaslaných hlasů po roce 1996 dosáhli vždy jen zpěváci a zpěvačky.
Písnička česká
Petr Novák v roce 1968
V prvních ročnících v 60. letech se udělovala cena i písni roku. Většinou ji interpretoval vítěz pěvecké kategorie jako Matuška (s Pilarovou) v případě Lásky nebeské, jež zvítězila v roce 1962, nebo Gottovy Lady Carneval z roku 1968, ale nebylo to pravidlem. V roce 1967 se například z vítězství radoval Petr Novák se svou skladbou Náhrobní kámen.
Cena pro Kvitovou
Tenistka Petra Kvitová s wimbledonskou trofejí
Slavík se ohledně cen uděloval vždy jen hudebníkům. Nic na tom nezměnily ani nejrůznější politické okolnosti. Tak jak to, že jej v roce 2011 dostala tenistka Petra Kvitová? Předávat šla cenu Lucii Bílé pro zpěvačku roku. Aktuální vítězku Wimbledonu ovšem přivítalo publikum aplausem vstoje. „Čestný“ slavík pro tenistku se proto přímo nabízel.
A kde jsou ti skokani?
Zpěvačka Barbora Zemanová
Svébytnou kategorií, která se už dnes nevyhlašuje, byl Skokan roku. Stačilo se jeden rok umístit hodně vzadu a další poskočit nejvíc dopředu. Přitom to zdaleka nemuselo znamenat umístění na „medailových“ pozicích, takže se tímhle titulem můžou honosit i hudebníci, kteří mezitím upadli v zapomnění. Nebo kdo si dnes pamatuje Barboru Zemanovou či Jarka Filgase?
Od Čenského po Sokola
Ondřej Sokol
Na přelomu tisíciletí vládly Českému slavíkovi moderátorské dvojice, a to i překvapivé jako Jiří Suchý s Terezou Pergnerovou v roce 1997. Éru jednotlivců odstartoval roku 2003 Leoš Mareš, následně průvodce večerem dělal třeba Libor Bouček nebo Ondřej Brzobohatý. Letošní angažmá Ondřeje Sokola slibuje, že stát se může prakticky cokoliv. Tak uvidíme, kam se moderování Slavíka od prvního obnoveného ročníku s Janem Čenským posunulo.
