Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Český Rock’n’Roll: bez jiskry a bez napětí

  8:22aktualizováno  8:22
Okolnosti uvedení Stoppardova Rock’n’Rollu v Národním divadle velí začít kritiku v pozitivním duchu.

Plastic People Of The Universe během premiéry hry Rock'n'roll v Národním divadle - Praha (22. února 2007) | foto: ČTK

Když světově proslulý dramatik s českými kořeny napíše hru pojednávající (mimo jiné) o Československu, je nepochybně dobře, že se titul záhy objeví i na naší první scéně.

Pokud je osou hry rocková hudba (coby ztělesnění potřeby svobody) a často se mluví o skupině The Plastic People of the Universe, působí jako docela dobrý nápad, když Plastici před představením zahrají naživo – tím spíše, že setkání poněkud obstarožní undergroundové legendy s měšťanskou nádherou zlaté kapličky vyhlíží naprosto surreálně.

Zde však pozitiva inscenace bohužel končí. Sama hra totiž není nezpochybnitelně zdařilým opusem a přenos do českého prostředí její slabiny ještě zvýrazní. Především ve scénách z českého disidentského a undergroundového prostředí nepříjemně trčí, že autor musel neinformovanému britskému publiku vše podávat hodně názorně a přehledně.

A naopak. Klíčová postava anglické poloviny, skalní komunista-intelektuál Max, není pro české publikum respektovatelným oponentem, ale pouhou směšnou figurkou.

To všechno režisér Ivan Rajmont vyvedl ve "standardním" stylu Národního divadla: názorná gesta a pečlivě deklamovaný text spolehlivě otupí i proslulou ironickou břitkost Stoppardových dialogů. O sentimentalitě finále na strahovském koncertu Rolling Stones ani nemluvě.

Výsledkem je zdlouhavá inscenace bez jiskry, bez napětí a bez důvěryhodných postav; díky pohodlným sedadlům Národního divadla lze sice tři hodiny nenápaditě zaranžovaných politických diskusí (prokládaných hudebními ukázkami) vydržet, moc velké potěšení to však není.

A na závěr ještě jedna výmluvná drobnost. Autor i inscenátoři si dávají záležet na přesném časovém určení jednotlivých scén: pokud se tedy hudbymilovný protagonista Jan prochází pod obrovským titulkem "PODZIM 1968" a pod paží přitom třímá desky, které vyšly až v sedmdesátých letech, působí to trochu hloupě.

TOM STOPPARD - Rock’n’Roll
Národní divadlo Praha. Překlad Jitka Sloupová, režie Ivan Rajmont. Účinkují The Plastic People of the Universe, David Prachař, Alois Švehlík, Miluše Šplechtová, Lucie Žáčková, Jan Hartl, Petra Špalková, Ondřej Pavelka a další. Délka 190 min., premiéra 22. února.
Hodnocení MF DNES: 50%

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ředitel Městských divadel pražských Ondřej Zajíc
Nenaháníme k nám jen hvězdy, na které se chodí, říká ředitel ABC a Rokoka

Kdo nás skutečně navštěvuje, ví, že se vkusu většinového diváka nepřizpůsobujeme, hájí svou scénu sedmačtyřicetiletý Ondřej Zajíc, dlouholetý ředitel Městských...  celý článek

Z příprav představení „Hit. Tell the Difference“, které Cirk La Putyka...
Tell the Difference. La Putyka veze akrobaty přímo ze rwandské pláže

Letní Letná začíná už ve čtvrtek. Jedním z prvních představení letošního ročníku pražského festivalu nového cirkusu bude premiéra novinky z dílny Cirku La...  celý článek

Herec Jan Kříž
V Německu zkoušíme Ples upírů devět hodin denně, říká herec Jan Kříž

Zkoušky ve Stuttgartu jsou intenzivnější než v Česku, vzkazuje z Německa Jan Kříž, který tam stráví celou příští sezonu. Zahraje si v původní verzi slavného...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.