Vítězný projekt česko-slovenského pavilonu na Benátském bienále 2003 pak putoval po českých městech, k vidění byl i v kostele v Bratislavě a v Rakousku, kde se na něj byli podívat i představitelé blízkých biskupství. Nikde však vážnější negativní reakce nevyvolal.
Narazil až nyní ve Wroclawi. Podle polského tisku požaduje nacionalistická ultrakatolická Liga polských rodin stáhnutí exponátu z výstavy v galerii BWA Awangarda. Jde prý o pobuřující instalaci, která uráží křesťanské náboženství.
"Dílo jsme tam zapůjčovali s upozorněním, že by mohlo vyvolat kontroverzi. Ale překvapilo mě, že se reakce objevily až skoro po měsíci od doby, kdy bylo vystaveno," říká jeden ze členů skupiny Kamera Skura Jiří Maška. Projekt prý rozhodně nebyl zamýšlen jako náboženská provokace. Vlastně právě naopak.
"Češi jsou snad nejateističtějším národem v Evropě. Je u nás vysoko nastavený kult sportovců. Náš gymnasta měl vyvolat polemiky nad tím, co je pro lidi důležité a v co věří," vysvětluje Maška, který o stažení exponátu neuvažuje.
Naopak se domnívá, že pokud dojde k diskusi, autoři výstavy v ní uspějí. Instalace prý totiž podle Maška podporuje duchovní cítění. Když byla představena na Benátském bienále, doplňovaly plastiku záběry ze sportovních závodišť i jásajících fanoušků, takže byl kontext více zřejmý.
Také ředitel galerie BWA Awangarda Marek Puchal si myslí, že instalace má mnohem víc společného se sportem než s náboženstvím – postava kromě Krista připomíná i velkého českého sportovce Aloise Hudce, který na olympiádě v Berlíně v roce 1936 získal zlatou medaili.
Ač je pro umělce ze skupiny Kamera Skura tři roky starý projekt minulostí, fascinuje je vidět, jak dílo žije svým vlastním životem.
