Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Kde všude a zač se u nás loni protočilo na šest miliard korun

  16:58aktualizováno  16:58
Filmový průmysl v Česku loni opět narostl, ale hlavně díky zahraničním zakázkám a reklamě. Naopak výroba domácích filmů klesla a také zájem diváků o ně se lehce snížil.

Sü Ťing-lej je režisérka, producentka a herecká hvězda snímku. | foto: 2media

Bezmála šest miliard korun činil loňský obrat filmové produkce v Česku. Což je skoro o miliardu víc než předloni a podle dat Asociace producentů v audiovizi, která sleduje výsledky svých členských společností, rostou čísla už pátý rok po sobě. Ovšem ne všechna.

Prostor pro televize

Klinutím graf zvětšíte

Klinutím graf zvětšíte

Vede zahraniční zakázková tvorba, která k nám loni přinesla přes tři miliardy korun. Největší podíl z nich si připsala druhá řada seriálu BBC Mušketýři, který právě vysílá Prima: během natáčení obou sérií tu britská produkce investovala více než šest set milionů korun. Posunula se tak hned za dosavadního zakázkového rekordmana, seriál Borgiové, jehož tvůrci u nás utratili už přes miliardu korun.

Právě televize budou v době odlivu hollywoodských velkofilmů zvyšovat svůj díl v objemu zakázek. „Přicházejí do Česka, protože dlouhodobé projekty u nás mají záruku, že dodržíme rozpočty dohodnuté na začátku – zatímco jinde jim třeba v půlce výroby ohlásí, že chtějí víc peněz,“ vysvětluje místopředseda asociace Radomír Dočekal.

Hurá do Číny

Loňský nárůst zahraničních zakázek „zařídily“ z velké části právě televizní či evropské štáby, obří hollywoodské projekty se zatím výrazně nevracejí. Podle tuzemských produkcí, které jim poskytují servis, čekají na novelu našeho zákona: do systému takzvaných pobídek, vracejících dvacet procent částky utracené při natáčení na území Česka, má vnést „jasnou předvídatelnost podmínek“.

Nicméně i bez Hollywoodu je oživení filmového průmyslu v Česku tak znatelné, že začínají chybět odborné profese; místo těch, kdo za krize změnili povolání, hodlají producenti „naverbovat“ mladé, dokonce pro ně chystají stipendia.

Fotogalerie

Po několika letech setrvalého poklesu se loni pozvedla i křivka reklam, vyrobilo se jich bezmála za dvě miliardy. „Reklama ožila mimo jiné díky kurzu měny: dříve byl dolar za osmnáct, dnes za třiadvacet korun, což se na rozpočtech výrazně projeví,“ vykládá Dočekal.

Má pochopení i pro boom čínsko-české spolupráce, byť provázené květnatými politickými proklamacemi. „Čínští filmaři jsou normální profesionálové, jen kolem čínské státní televize trvá zvyk politických tanečků. Ale my pro Čínu prostě představujeme Evropu, a když se podíváte, kolik filmů točí v čínské koprodukci Američané, je jasné, že je to lákavý trh,“ vysvětluje Dočekal ze společnosti Milk And Honey, která se podílela na čínské romanci ze současné Prahy Jen my víme kde.

Právě naše metropole vedle hradů a zámků stále patří k nejvyhledávanějším českým sceneriím; ještě většímu rozmachu zakázek tu brání „malá Afrika“, jak se říká památkově chráněné části Prahy, kde každé natáčení musí kromě místní radnice schválit i magistrát. „To znamená průtah o další měsíc, což klienty zdržuje,“ uznává Dočekal.

Zahlcená kina

Jedinou položkou, která po letech růstu vykázala loni naopak pokles, je český film: v něm se „protočilo“ 646 milionů, v roce 2013 jich bylo skoro osm set. Do kin přišlo loni rekordních 56 českých titulů, podíl domácí produkce na celkové návštěvnosti se však v roce 2014 přesto snížil na 23,8 %, čímž Česko kleslo v žebříčku evropských zemí z šestého na jedenácté místo.

Navíc jen jediná z národních novinek, Svěrákova pohádka Tři bratři, pokořila půlmilionovou hranici diváků. Doby, kdy na český film přišel milion lidí, se podle producentů již nevrátí, protože ustálený počet publika se drobí mezi stále větší počet titulů se stále kratší životností. „Navíc se rodilo dvanáct českých filmů ročně, teď je jich přes padesát, takže už nelze dodržovat ani někdejší pravidlo nejméně dvoutýdenního odstupu mezi českými premiérami,“ připomněl producent Richard Němec, že domácí filmy naše kina zbytečně zahltily.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.