"Nejlepší je, když spolu herci z ciziny na natáčení mluví česky – a pak zjistí, že jsou oba z Francie," vypráví Chantal Poullainová o svém setkání s představitelem hlavní role, jímž je autor části hudby Jean Michel Francis Gogo.
Jeho filmová láska Tuva Novotny působí ve Švédsku a filmová sestra Tonya Gravesová zas přišla z Ameriky, ovšem angličtinu předvádějí i Miroslav Táborský či Arnošt Goldflam.
"S češtinou sice bojuji při každém představení, nicméně angličtina, to bylo teprv peklo!" tvrdí Poullainová. Scénář jí přitom předepsal ještě záludnější úskalí: scénu, v níž musela pohyb, myšlenky i pocity zahrát pozpátku.
Ačkoli každý herec má jiný přízvuk, podle scenáristy a režiséra Dana Svátka to vůbec nevadí, naopak. Příběh se totiž odehrává v pražském hotýlku obydleném pestrou mezinárodní směsicí podivínů, ztracenců a svébytných figurek včetně siamských dvojčat.
"Nicméně angličtina byla při výběru herců zcela základní podmínkou," zdůrazňuje Svátek. To, co může domácímu publiku připadat zvláštní, se ve světě přijímá přirozeně.
"Zkoušeli jsme, zda film přijmou zahraniční diváci, a těm česká angličtina starších hrdinů naopak zážitek okořenila," líčí Svátek zkušenost s americkou společností Monte Cristo, jež filmu zařizuje zahraniční distribuci a festivaly. Nadnárodní náladu tvrzuje hudba včetně afrických rytmů.
Prvními českými diváky se překvapivě stanou neúspěšní školáci. Na projekci 30. června v karlínském letním kině totiž smějí zdarma jen ti, kdo se prokážou vysvědčením s pětkou, a to bez rozdílu věku.
Distributoři z Bontonfilmu považují Blízko nebe za film "tak trochu rebelský", čímž se prý k propadlíkům hodí. Navíc žertují, že pětkaře už jen těžko může nějaký film zkazit.
