RECENZE: Český atlas ví, kde je Lavička neřesti a v Ostravě sopka

Posledním dílem věnovaným severní Moravě a Slezsku končí dlouholetý projekt Český atlas. Veledílo Jaroslava Kocourka obsáhlo celkem devět knih.

Víte, že třetí nejvyšší kopec v Ostravě je činná sopka? Tedy vypadá jako sopka, kouří se z něj, z nitra vycházejí otravné plyny, vevnitř to žhne žárem
1 500 stupňů Celsia a ještě před pár desítkami let měl tvar kužele třeba jako Vesuv. Jen je to halda jménem Ema.

A že Machu Picchu není jen v Peru, ale též u Šternberka? Jsou tam rostliny jako v Andách i kaktusy z amerických pouští. Je to arboretum.

A kolik hodin desetiletý František Palacký strávil denně ve škole?

Na veledíle Český atlas jsou fascinující neuvěřitelné podrobnosti, po nichž Jaroslav Kocourek a jeho tým ani ne deseti lidí jde. Teď vyšel devátý díl, o severní Moravě a Slezsku, a je to finále: po dvaceti letech je Česko prošmejděno a popsáno. 

Devět dílů má hmotnost něco kolem patnácti kil. Třicet tisíc fotek, šest tisíc míst, měst, vesnic, budov, kuriozit i zajímavostí jako čichárium a hmatárium v podhůří Orlických hor, nejstarší panelák v zemi (je z roku 1955 a stojí v Praze, U Prefy 771). 

Znáte Česko? Vyzkoušejte si kvíz a soutěžte o Český atlas

Hra končí 21. 12. 2018

Kde se vzaly v Hořicích hořické trubičky (sousedce Líčkové recept prozradil vděčný Napoleonův kuchař, který v jejím domě stonal), kde je muzeum ořezávátek (v Cholinách) či Lavička neřesti (u pražské Sazky). Některé ulice jako pražská Celetná jsou rozebrány dům po domu.

Práce jako na Českém atlasu

Český atlas je největší český průvodce a vlastivědná encyklopedie, kandidát pro Muzeum rekordů, něco takového už asi nikdy nevznikne. Máte pocit, že je tady všechno, ale jinak, protože Kocourka před lety napadlo, že v každé podobné knize je Karlštejn, ale nikde se nedozvíte, kde je nejstarší dlažba v Praze (před kostelem sv. Františka Serafinského u Karlova mostu), či po jaké Idě dostala kyselka jméno.

Český atlas, 9. díl

90 %

autor: Jaroslav Kocourek

nakladatel: Freytag & Berndt

Ale to pořád není všechno. V devíti dílech je spousta plánků, map a plastických průřezů tak detailních, že se můžete podívat, kde jsou v České televizi na Kavčích horách maskérny, a nahlédnout do koupelny hraběnky z Harrachů v Hrádku u Nechanic. Jsou tady průřezy Národním divadlem, chrámy, vilami, vysokou pecí i textilkou v Krnově.

Dvacet let práce jako na kostele – možná by se mělo začít říkat „práce jako na Českém atlasu“.

Mimochodem, malý Palacký měl školu každý den od pěti ráno do sedmi večer.