Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Po „prvních soudružkách“ přišli konečně na řadu prezidenti

  15:56aktualizováno  15:56
Je to paradox, ale "dříve, než se na knižním trhu objevily první publikace pojednávající celkově o všech mužích stojících v čele československého státu, spatřila světlo světa kniha o 'prvních dámách', v některých obdobích spíše 'prvních soudružkách'."

Klement Gottwald jako prezident republiky v období kultu jeho osobnosti (z knihy Českoslovenští prezidenti, Paseka 2016) | foto: Paseka

Českoslovenští prezidenti (obálka knihy)

To píše historička Marie Ryantová coby editorka v úvodu knihy Českoslovenští prezidenti. Do té pro nakladatelství Paseka sestavilo devět autorů portréty hlav Československé (socialistické) republiky od Tomáše G. Masaryka po Václava Havla.

Historikové i novinář

Kniha je vlastně druhotným produktem cyklu přednášek, pronesených na půdě Sdružení historiků ČR – Historického klubu 1872. Mezi autory textů jsou jména, jež v českém historiografickém světě „zvoní“, jako je Robert Kvaček podepsaný pod profilem Edvarda Beneše v prvním prezidentském období či Josef Tomeš pod portrétem smutné postavy českých dějin Emila Háchy.

Další příspěvky napsali respektovaní historikové Vratislav Doubek, Jan Němeček, Jindřich Dejmek, Jiří Kocian a Zdeněk Doskočil. A také jeden historik, řekněme, kontroverzní, Jiří Pernes, „zimní král“ Ústavu pro studium totalitních režimů z dubna až května 2010.

Fotogalerie

Výčet autorů uzavírá novinář Daniel Kaiser. Ten byl k práci na závěrečném portrétu Václava Havla přizván na základě autorství dvoudílné, nejednoznačně přijaté havlovské monografie, již vydal ve stejném nakladatelství v letech 2009 a 2014.

Vměstnat na něco málo přes tři sta stran více než sedmdesátileté dějiny dnes už neexistujícího státního útvaru samozřejmě vyžaduje nutné zjednodušení. Toho se však autoři, kteří vesměs patří mezi zkušené popularizátory svého oboru, zhostili se ctí.

Kniha tak skutečně obstojí u každého čtenáře se základním historickým povědomím, je velmi čtivá a přístupná – to také bylo nepochybně hlavní zadání.

Bez sovětských archivů

Samozřejmě, některé z řady prezidentů už stávající literatura, vzniklá v demokratických poměrech, slušně zpracovala. Týká se to především T. G. Masaryka, Edvarda Beneše (tam je k dispozici i jeho obsáhlá autobiografická tvorba) a koneckonců i Václava Havla.

Antonín Zápotocký při projevu na konferenci v pražské Lucerně, duben 1954

Antonín Zápotocký při projevu na konferenci v pražské Lucerně, duben 1954

Tam, kde naopak česká historiografie silně zaostává za „potřebami“, jsou životopisy prezidentů totalitního období. Nejen těch v podstatě „druholigových“, ale dokonce i Klementa Gottwalda.

Jak ovšem sám autor jeho portrétu Jiří Pernes zdůrazňuje, dokud nebudou zpracovány sovětské archivy, z nichž část je dosud pod přísným utajením, je prakticky nemožné se touto tragickou postavou zabývat do hloubky ve smyslu kritické historické monografie. Nezbývá tedy než čekat.

Autor:


Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.