Čtyřiapadesátiletý umělec je autorem deseti oper a řady dalších skladeb. Roku 2000 byl členem poroty v soutěži o novou operu, kterou vypsala Státní opera Praha. S jejím tehdejším ředitelem Danielem Dvořákem, nynějším šéfem Národního divadla, diskutoval o řadě projektů. "Shodli jsme se na Montezumovi," vysvětluje Ferrero.
Historie dobývání Mexika zaujala v minulosti i jiné komponisty. Operu Montezuma složil například barokní skladatel Antonio Vivaldi. Ferrera zajímá především aktuální motiv respektu k jiným kulturám. "Už jako dítě jsem byl fascinován knihou o Aztécích a Mayích.
Později jsem si přečetl fiktivní rozhovor italského spisovatele Calvina s Montezumou, v němž padne věta: ‚Ptáte se mne, proč jsem je nezabil. Chtěl jsem je napřed poznat.‘ V té chvíli jsem se rozhodl napsat operu. Roku 1991 jsem se vydal do Mexika a postupně si ujasňoval, jak příběh vyprávět: jako prolínání naší a minulé doby," vzpomíná Ferrero.
Současnost v opeře zastupuje postava Cortesovy překladatelky Mariny, která je psána pro rockovou zpěvačku. "Potřeboval jsem tlumočníka mezi minulostí a přítomností. Marina je zpočátku současná žena, která sní o časech conquisty a postupně se stane její součástí. Pak se vrací opět do současnosti, v níž metaforou ke zkáze světa Aztéků je zemětřesení," říká skladatel, který svou hudební řeč popisuje jako přístupnou kterémukoli divákovi.
Začátkem 70. let minulého století však hodně experimentoval, a dokonce pracoval pro elektronické studio v Bourges. "Byla to zajímavá doba, plná nadšení a nových opusů. Ale pochopil jsem, že hudba musí postoupit o krok dále, že experimenty se nemohou opakovat donekonečna, protože pak se stanou novým akademismem. Od elektronických pokusů jsem se dostal ke svému nynějšímu stylu, někdy chybně označovanému jako tonální," dodává.
Libreto k opeře napsal Ferrero spolu s americkou lingvistkou Frances Karttunenovou podle různých historických a literárních zdrojů. Texty jsou většinou užívány v původních jazycích, a tak z jeviště zazní i původní jazyk nahuatlu, jímž mluvil skutečný Montezuma. Tuto tragickou postavu ztvární slovenský tenorista Jozef Kundlák, zatímco v roli Cortése se představí barytonista Ivan Kusnjer.
Postavu Doni Mariny si zazpívá muzikálová zpěvačka Radka Fišarová, která už v Národním divadle účinkovala v baletu Lucrezia Borgia. "Přijít do opery jako popová zpěvačka je zvláštní, ale zajímavé. Marina je snová postava. Také mívám živé sny – a o snech tento příběh vypráví," říká Fišarová.
Inscenace, na níž se podílí i Pražská komorní filharmonie s dirigentem Zbyňkem Müllerem, bude mít po dnešní premiéře jen dvě reprízy: 16. března a 7. dubna. "Řídíme se zájmem diváků. Pokud bude inscenace úspěšná, přidáme další reprízy," ujistil ředitel Dvořák. Jako doprovodná akce k uvedení Montezumy probíhá v Náprstkově muzeu výstava věnovaná Aztékům. Zájemci ji mohou navštívit až do 22. května.
