Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Role Havla děsí posvátnou úctou. České století končí rozpadem federace

  13:32aktualizováno  13:32
V příbězích s Václavem Havlem, které se začnou točit za tři týdny, vystupuje jeho první manželka Olga, nikoli však druhá žena Dagmar Veškrnová. Televizní sága České století totiž končí rokem 1992, pět let před prezidentovým druhým sňatkem.

Martin Huba jako T.G. Masaryk | foto: Karel Cudlín

Fotogalerie

Ale tak daleko ještě nedospěla. Od 27. října bude ČT vysílat prvních pět dílů, počínaje zrodem republiky v roce 1918, příští rok přibudou čtyři epizody z novější historie. V nich si třeba filozofa Patočku zahraje František Němec, Ivana Magora Jirouse divadelní herec Jan Hájek, Emil Horváth ml. bude Ludvíkem Svobodou a Alexandra Dubčeka ztvární Ján Gallovič.

Režisér cyklu Robert Sedláček také prozradil, že Brežněva si měl zopakovat titulní představitel stejnojmenného ruského seriálu, ale jeho představy o honoráři způsobily, že ho nahradil kolega z Ukrajiny.

"Nikdy jsem si nebyl tak jistý"

Přehled dílů

1918 Veliké bourání - zrod státu

1938 Den po Mnichovu - zrada spojenců

1941 Kulka pro Heydricha - příprava atentátu

1948 Všechnu moc lidu Stalinovi - komunistický puč

1952 Zabíjení soudruha - případ Slánský

1968 Musíme se dohodnout - po srpnové invazi

1976 Je to jen rock´noll - Plastici a Charta 77

1989 Poslední hurá - sametový Listopad

1992 Ať si jdou - dělení federace

"Čím blíž k současnosti, tím více je natáčení vzrušující i nebezpečné," přiznal režisér, že hlavně v případě Havla, jejž hraje Marek Daniel, musí herce zbavit posvátné úcty. "Přesto už nyní mohu říci, že České století je to nejpodstatnější, co jsem dosud natočil. Nikdy jsem si nebyl tak jistý, dokonce ani nejsem nervózní," dodal Sedláček, když představoval první ukázky.

Masarykovi v podání Martina Huby prý věří ještě víc než dosud, v roli Edvarda Beneše se vystřídali Martin Finger v mladším věku a Jan Novotný později. "Paní Hanu Benešovou jsem znal osobně, hrával jsem si v Sezimově Ústí na jejich zahradě, říkala mi Jeničku," vzpomíná Novotný, jehož dědeček měl domek hned vedle vily Benešových.

Cyklus zlomových okamžiků národní historie si původně vybral šestnáct osobností a mířil jen do roku 1989. "Ale rozplizl by se," vysvětlil režisér, proč výběr zúžili. Naopak ještě přidali rok 1992, protože dotváří přirozený oblouk od zrodu státu k jeho rozpadu.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.