Anděl Exit, ČR 2000, 100'
Námět: Jáchym Topol / Scénář: Jáchym Topol, Vladimír Michálek / Režie: VLADIMÍR MICHÁLEK / Kamera: Martin Štrba, Jan Malíř / Hudba: Jan Čechtický, Jarda Helešic / Hrají: Jan Čechtický, Klára Issová, Zuzana Stivínová, Vojtěch Pavlíček, Pavel Landovský, Věra Galatíková.
Film líčí osudy několika outsiderů, živořících na okraji společnosti, destruktivních k sobě i svému okolí. Jejich nezakotvenost a roztěkanost jako by odráželo i filmové pojednání, které zavrhlo veškerou statičnost: s výrazovou expresí koketuje už způsob snímání. V zobrazení pošmourných pražských ulic, zdevastovaného pavlačového domu, a vlhkého, uplakaného počasí, si všimneme, jak potlačuje barevnost až na samý pokraj černobílé tonality, při užívání ruční kamery se obraz rozkmitává, jak je patrné zejména v detailních záběrech, třeba hned v úvodní sekvenci předvánočního třeštění. Nervně vybuzená zvuková složka zahrnuje široký rejstřík prolínajících se ruchů, často nenadále zesílených až na pozici ústředního motivu, který vzápětí zmlká. Mladík jménem Mikeš se bezcílně potácí životem, vědom si, že mu schází pevnější opora i smysl existence. Náhodné seznámení s mladičkou sousedkou Janou v něm probudí nejen sexuální touhy, ale i zvýšený pocit odpovědnosti. Jenže okolí, z jehož područí se Mikeš marně vymaňuje, ničí jedno odhodlání za druhým. Dokonce se načas ocitá v Jižní Africe, kde se zkouší prosadit vařením drog.
Bitva o život, ČR 2000, 88´
Námět, scénář, režie a kamera: MIROSLAV JANEK, VÍT JANEČEK, ROMAN VÁVRA / Účinkují: obyvavatelé vesnice Bystré.
Nový český dokument se sice odehrává v Bystrém, ale v jiném, než kde Vojtěch Jasný natáčel Všechny dobré rodáky - nalezli bychom je v Orlických horách. Autoři tam pobyli celý rok a podařilo se jim nahlédnout do chudobných příbytků, přiblížit všední starosti tamních obyvatel, jejich rozjímání i bujaré zábavy. Zkoumavě přihlížejí akcím, v nichž místní dokazují, jak se umějí bavit - ať již je to plenérová rekonstrukce události z druhé světové války, kdy se střetávají německé jednotky s partyzány, s ruskými i americkými jednotkami (tutéž událost zachytil ve svém filmu Bohemia docta i Karel Vachek), nebo silvestrovské oslavy. Sledujeme představení divadelních ochotníků, bohoslužbu, nábožné procesí i masopustní průvod. A zábavnost se mísí s nenadálou vážností, jak ukazují zejména závěrečné pasáže.
Cabriolet, ČR 2001, 80'
Námět, scénář a režie: MARCEL BYSTROŇ / Kamera: Marek Tichý / Hudba: Ivan Král / Hrají: Tobiáš Jirous, Pavla Jirásková, Ivan Král, Eva Vojtová, Inka Brendlová, Kateřina Winterová, Pavel Zajíček.
Cabriolet, vysněné auto, symbolizuje stejně nesplnitelné přání, jakým je touha hlavních hrdinů dospět k ideálnímu vztahu. Dívka, byť zpočátku vyhlížející jako duchem nepřítomná feťačka, se ukáže být nevyléčitelně nemocnou, její pozemské dny jsou sečteny. Scenárista a režisér Marcel Bystroň svůj příběh postavil na dvou outsiderech - Tobiáš, příležitostně si přivydělávající v rockové kapele, se živí jako metař, Pavla vyhlíží jako bezprizorná, bez jakéhokoli zázemí: Tobiáš ji nalezl bezvládnou na lavičce s podřezaným zápěstím a včasným dopravením do nemocnice ji zachránil život. Dívka však hned poté, co se probere, odtud prchá, odmítá komunikovat se svou poněkud afektovanou matkou, pocházející zřejmě z "lepších" kruhů. Film byl kritikou v podstatě jednohlasně označen za nezdařilý.
Cesta z města, ČR 2000, 116'
Námět, scénář a režie: TOMÁŠ VOREL / Kamera: Marek Jícha / Hudba: Michal Vích / Hrají: Tomáš Hanák, Barbara Nimcová, Michal Vorel, Anežka Kušiaková, Luba Skořepová, Bolek Polívka, Eva Holubová, Leoš Suchařípa, David Vávra, Milan Šteindler, Petr Čtvrtníček.
Cesta z města reaguje v něm na problém životní uniformity, dané psychickou (a někdy i existenční) závislostí na práci. Režisér si zvolil případ téměř modelový - svého hrdinu učinil programátorem. Tento neustále zaměstnaný tvor už téměř neví, co je osobní volno, co je dovolená, co život bez myšlenek na pracovní problémy. Rodinné zázemí se mu rozpadlo, i se synem se vídá málokdy. Když se mu podaří vyškemrat několik dnů volna, vyjede si se synkem nazdařbůh do přírody, až zakotví v jedné malebné chaloupce, obývané ve šťastném soužití samorostlou přírodní léčitelkou a její vnadnou vnučkou, která rovněž zavrhla pravidla úspěšné existence. Pod jejich vlivem se muž začíná jakoby vnitřně osvobozovat, dokonce se zbaví dosud nezbytného mobilního telefonu, kterým udržoval stálý kontakt s firmou. Začíná si uvědomovat, že existují i jiné hodnoty, užívá krás života plnými doušky, dokonce dospívá k rozhodnutí svůj život změnit. Ohlas tohoto snímku zvláštní nadšení nevyvolal.
Hana a její bratři (Hana a jej bratia), SR 2001, 77´
Scénář a režie: VLADIMÍR ADÁSEK / Kamera: Juraj Chlpík / Hudba: Ivan Čermák / Hrají: Martin Keder, Marta Žuchová, Lucia Hurajová, Patrícia Jariabková, Rudo Kratochvíl, Juraj Mojžiš, Vladimír Adásek, Karol Čálik.
Film je úsměvným, ale zároveň poetickým příběhem z městského prostředí a vypráví o „vězení na svobodě“. Odehrává se ve dvou liniích – v kabaretu a v rodině hlavního hrdiny Martina. Postavičky z kabaretu jako kdyby žily v úplně jiném světě, stejně jako Martinova ulítlá rodina. Jeho očima se seznámíme s jeho rodiči, tetami, strýci, sestřenicemi a bratranci, ale i s obyvateli ulice, se kterými se každoročně setkává. Každá z postav tohoto příběhu má své problémy a každá si je po svém také řeší. Martin ve spleti těchto složitých vztahů hledá někoho, s kým by si alespoň trochu rozuměl.
Krajinka (Krajinka), SR-ČR 2000, 110´
Námět a scénář: Dušan Dušek, Martin Šulík / Režie: MARTIN ŠULÍK / Kamera: Martin Štrba / Hudba: Vladimír Godár; zpěv Iva Bittová, různé skladby a písně / Hrají: Ivan Gontko, Jana Segešová, Anton Vaculík, Vilma Cibulková, Csongor Kassai, Jiří Pecha, Marta Rašlová, Peter Bzdúch, Andrej Jursa.
Na scénáři filmu Krajinka spolupracoval přední slovenský filmař Martin Šulík výjimečně se spisovatelem a scenáristou Dušanem Duškem, který tak zastoupil režisérova stálého spoluautora Ondreje Šulaje. Jinak však zůstal Šulíkův tým stejný jako v dřívějších filmech a podobná je i poetika díla. Namísto uceleného příběhu předkládají tvůrci sled rozdílně koncipovaných deseti epizod, odehrávajících se v různých dobách i v různých ročních obdobích. Název odkazuje k malířskému žánru. Krajinkou je zde míněn idealizovaný obraz krajiny a dějů uvnitř ní. Autorská licence mluví o tom, že tato krajina možná ani nebyla, a že v každém případě již zanikla. Avšak vypravěč i dobové černobílé záběry včetně tendenčních komentářů odkazují ke konkrétním historickým událostem spjatým se Slovenskem v průběhu několika desítek let dvacátého století.
Kytice, ČR 2000, 78´
Námět: Karel Jaromír Erben / Scénář: Miloš Macourek, F. A. Brabec / Režie a kamera: F. A. BRABEC / Hudba: Jan Jirásek / Hrají: Martina Bezoušková, Dan Bárta, Linda Rybová, Karel Roden, Klára Šafratová, Jiří Schmitzer, Bolek Polívka, Zuzana Bydžovská, Anna Geislerová, Věra Galatíková, Nina Divíšková, Alena Mihulová, Stella Zázvorková, Ivan Vyskočil.
Když se režisér F.A.Brabec rozhodl pro filmovou adaptaci Erbenovy básnické sbírky, prokázal mimořádnou odvahu. Jeho novátorský počin se totiž vymyká veškerým tradicím české kinematografie: rozhodnutí převést do obrazové podoby hraného příběhu zveršované balady s aspoň částečným ponecháním původního textu (zejména přímé řeči, monologické i dialogické, osvětlují motivace i zápletky událostí) je vskutku ojedinělé. Jednotlivé příběhy navlékl jako nepříliš lišené kuličky v náhrdelníku, pominul výrazově i významově různorodá pojetí Erbenova, která každé z balad vtiskla neopakovatelnou podobu. Jen málokdy se vzepjal k novému pohledu - třeba v případě původně zlověstné Polednice, v níž vyčetl starou žebračku, po níž děti házejí kamení...
Otesánek, ČR 2000, 127'
Námět: inspirováno lidovou pohádkou / Scénář a režie: JAN ŠVANKMAJER / Kamera: Juraj Galvánek / Hudba: Carl Maria von Weber / Hrají: Veronika Žilková, Jan Hartl, Jaroslava Kretschmerová, Pavel Nový, Kristina Adamcová, Arnošt Goldflam, Jiří Lábus, Jitka Smutná, Radek Holub, Tomáš Hanák.
Švankmajer původní příběh přesadil z pohádkového bezčasí do přítomnosti, aby zdůraznil stále častější trauma dneška - neplodnost. Jen tak hlavní hrdinka mohla citově přilnout k něčemu tak obskurnímu, jako je pařízek otesaný do podoby nemluvněte. Dokonce obětavě předstírá těhotenství, po "porodu" se o neforemného Otesánka žárlivě stará, nutíc svého muže, aby přejal její vnímání reality. A poté jako by byly prosby vyslyšeny: neživá hmota ožije, ale rázem se vymkne zpod lidské kontroly, jakkoli Švankmajer Otesánkovi přisuzuje vlastnosti a jednání běžného nemluvněte, jen nestvůrně přerostlého a hledajícího pouze ukojení základního pudu, kterým je hlad. Rozpoznáme odkazy na starší Švankmajerovy snímky, třeba na hororovou hříčku Do sklepa, evokující dětský strach při sestupu do ztemnělých prostor i obavy z hrozivě vyhlížejících dospělých. Otesánek postupuje odlišně: zde je naopak jediným vědoucím člověkem právě malá holčička. Jedině ona si totiž přečte původní Erbenovu pohádku (ta je paralelně zpodobněna ploškovou animační technikou), takže předvídá budoucí průběh událostí. Přestože Švakmajer nepřišel s ničím novým, bývá Otesánek hodnocen jako jeden z nejpozoruhodnějších uměleckých počinů poslední doby.
Panství, ČR 1998, 115'
Námět: Don Nigro / Scénář: Kenneth Berris, Steven Moses / Režie: KENNETH BERRIS / Kamera: Vladimír Smutný / Hudba: Michal Dvořák / Hrají: Martin Dejdar, Scacchiová Greta, Gabrielle Anwarová, Peter O'Toole, Laura Harrisová, Fay Mastersonová, Jiří Lábus.
Detektivní komedie se odehrává ve viktoriánské Anglii na osamělém aristokratickém sídle, kde policejní inspektor vyšetřuje záhadnou vraždu. Třebaže vyprávění staví na vtipných rozmluvách, třebaže byly najaty mezinárodní hvězdy, výsledek nedopadl dle očekávání a do dějin českého filmu se zapsal jako umělecký i komerční propadák.
Paralelní světy, ČR 2001, 100'
Námět: Petr Václav / Scénář: Petr Václav, Marie Desplechinová / Režie: PETR VÁCLAV / Kamera: Štěpán Kučera / Hudba: Jiří Václav / Hrají: Karel Roden, Lenka Vlasáková, Gabriela Škrabáková, Marek Daniel, Jitka Schneiderová, František Kinský.
Režisér omezil jakékoli vnější zvraty, vnější dramatičnost nahradil vhledem do zraňujícího i zraněného nitra hrdinů, kteří mají nejlepší vůli spolu komunikovat i žít, ale přesto vedle sebe existují neprotnutě - jako kdyby skutečně žili v paralelních světech, které postrádají sebemenší styčnou část. Vůbec nelze uvažovat o vině či nevině některého ze zúčastněných, nespokojenost s dosavadní existencí vyvěrá z depresivních nálad, z pocitu zmarnění, ze stěží definovatelného, spolehlivě však paralyzujícího pocitu nicotnosti. Václav se dotýká i velice sporného bodu v mezilidských vztazích; dokonce v motivickém zdvojení líčí, že vztah ničí nejen bezcitnost a zloba, ale také přílišná dobrota, poddajnost jednoho z partnerů, které neposkytují dostatečné množství vzruchů a změn. V kritickém ohlasu převažují spíše kladná stanoviska, byť někdy s výhradami.
The Plastic People of the Universe, ČR 2001, 74'
Námět, scénář a režie: JANA CHYTILOVÁ / Kamera: Miroslav Vránek / Hudba: Milan Hlavsa, The Plastic People of the Universe / Hrají: Milan "Mejla" Hlavsa, Vratislav Brabenec, Josef Janíček, Jiří Kabeš, Jan Brabec, Lou Reed, Otakar Motejl.
Dokument o legendární politicky pronásledované kapele zachycuje nejen jednotlivé etapy její kariéry, ale současně načrtává širší společenské a politické kontexty. Vzácné záznamy z utajovaných koncertů jsou prokládány rozhovory s jednotlivými aktéry, kteří si po letech vybavují své zážitky a zkušenosti.
Podzimní návrat, ČR 2001, 114´
Scénář a režie: GEORGE AGATHONIKIADIS / Kamera: Kristián Hynek, Josef Pávek / Hudba: Panagiotis Kalatzopoulos / Hrají: Jiří Bartoška, George Velendzas, Olga Tournaki-Diamantopoulou, Vilma Cibulková, Petros Alexandris, Vlastimil Brodský, Jan Kačer, Miroslav Vladyka, Sotiris Tsongas.
Řecký režisér Stavros prožil velkou část svého života v bývalém Československu. Stal se totiž jedním z více než tří tisíc řeckých dětí, které sem byly v květnu 1948 převezeny, aby zde našly útočiště před občanskou válkou, jež zachvátila jejich vlast. Teď se Stavros vrací do Brna, aby převezl ostatky svých prarodičů do milovaného Řecka. Návrat do důvěrně známých míst vyvolává v hrdinovi intenzivní vzpomínky na minulost – na dětství strávené nejdřív pobytem v dětských domovech, později u dědečka a babičky, kteří v daleké zemi v nucené emigraci zemřeli. Příběh je působivým obrazem chlapcova dospívání, v němž hraje důležitou roli škola, kamarádi i první lásky. Neméně podstatná je však i odlišnost řeckého chlapce od jeho okolí – a to i navzdory tomu, že se s novým domovem dokázal během dlouhých let dobře sžít. Humorné, jímavé a někdy i bizarní příhody, které se Stavrosovi při setkání se známými místy vybavují, působivě evokují vedle intimních vzpomínek i nelehkou éru 50. let.
Rebelové, ČR 2000, 78'
Námět a scénář: Filip Renč, Zdeněk Zelenka / Režie: FILIP RENČ / Kamera: Martin Šec / Hudba: retro hity 60. let – úprava Jan Kalousek / Hrají: Zuzana Norisová, Jan Révai, Tomáš Hanák, Martin Kubačák, Betka Stanková, Anna Veselá, Jaromír Nosek.
Roztančený i rozezpívaný muzikál zachycuje své dospívající hrdiny a jejich první lásky ve zlomovém roce 1968. Vypráví o tom, jak trojice čerstvých maturantek hledá opravdovou lásku - na jedné straně je lákají "otesilovaní" a navíc notně přitroublí spolužáci, na druhé straně je fascinují samorostlí "kovbojové", ve skutečnosti zběhové z vojny, chystající se k útěku do svobodného světa. Režisér začleňuje stylizované hudební klipy, napodobující někdejší Roháčovy a Podskalského televizní písničky jak obrazově (dvojrozměrné studiové kulisy) a výtvarně (barevné pojetí s důrazem na koláž základních, spíše tlumených barev má evokovat původní černobílé ztvárnění), tak pohybově a zvukově. Ohlas, který tento film, vyvolal, je dosti rozpačitý.
Tmavomodrý svět, ČR 2001, 115'
Scénář: Zdeněk Svěrák / Režie: JAN SVĚRÁK / Kamera: Vladimír Smutný / Hudba: Ondřej Soukup / Hrají: Ondřej Vtechý, Kryštof Hádek, Tara Fitzgeraldová, Charles Dance, Oldřich Kaiser, Kinda Rybová, Miroslav Táborský, Jaromír Dulava, Viktor Preiss, Jiří Lábus, Daniela Kolářová, Filip Renč, Hans-Jorg Assmann.
Scenárista Zdeněk Svěrák a režisér Jan Svěrák tvoří sehraný tandem, z jejichž dílny snad vyloženě slabý produkt ani vzejít nemůže. I Tmavomodrý svět, svým názvem zcela záměrně odkazující k písním Ježka, Voskovce a Wericha, prozrazuje svrchovanost tvůrčího přístupu, vypravěčskou obratnost. Příběh českých letců bojujících za války v Anglii (a po válce skončivších v komunistickém vězení) oplývá přirozeným patosem nijak nezdůrazňovaným, prolínáním vznešeného odhodlání i směšných půtek. Vizuální stránka zprostředkovává pošmournost britských ostrovů, vyhýbá se ostře lomeným barvám. Film vzbudil mimořádné diskuse, zda se jen manipulativně strefuje do diváckého (ne)vkusu či zda se jedná o mimořádné umělecké dílo.
Vadí nevadí, SR 2001, 110´
Scénář: Soňa a Eva Borušovičové / Režie: EVA BORUŠOVIČOVÁ / Kamera: Tomáš Juríček / Hudba: různí interpreti / Hrají: Drahomír Frank, Lucia Obenauová, Milan Mikulčík, Anna Šišková, Boris Farkaš, Alexander Bárta, Richard Stanke, Marek Majeský, Peter Sklár, Csongor Kassai, Zuzana Fialová, Ady Hajdu, Slávka Halčáková.
Děj druhého slovenského filmu vyrobeného roku 2001 se odehrává v průběhu jednoho výkendu v Bratislavě a jejím okolí. Před mikrofonem alternativní rozhlasové stanice sedí spíkr Galager a předpovídá náročnou noc a ještě horší víkend. Brzy se ukáže, jak moc měl pravdu. Pašo je trochu problémový zpěvák, kterého právě vyhodili ze skupiny, Jazmína má před sebou poslední termín na odevzdání diplomky a za sebou několik únavných hodin v kavárně, kde si přivydělává jako číšnice. Když se ti dva potkají, nedopadne to nejlíp. Postupně se na scéně objevují stále další a další postavy a situace se komplikuje. Při tom všem není jednoduché přežít do pondělka, protože, jak řekne jeden z hrdinů filmu: „Na Slovensku je to jako v Itálii, ale ještě o něco hůř, protože je nás málo a všichni se poznáme.“
