Octobriana, hrdinka bojující za pravý odkaz sovětské Říjnové revoluce, je bezpochyby nejbizardnější postavou v historii české tvorby obrázkových příběhů.
"Český a ruský komiks mají mnoho společného. Třeba to, že byly oba v minulosti vytlačeny jen do časopisů pro děti. A pak máme samozřejmě Octobrianu," řekl Tomáš Prokůpek, který v Brně vydává komiksový časopis Aargh! a v Moskvě připravil českou část expozice KomMissije.
Svérázná hrdinka má původ v dílně výtvarníků Zdeňka Buriana a Bohumila Konečného. Jejich komiks o hrdince Amazoně, která měla bojovat proti civilizaci, však do ciziny při své emigraci odvezl jejich spolupracovník Petr Sadecký, který jej bez vědomí autorů přepracoval.
V roce 1971 vyšla ve Velké Británii komiksová kniha Octobriana and the Russian Underground (Octobriana a ruské podzemí), maskovaná jako dílo ukrajinské undergroundové skupiny Progresivní politická pornografie.
"Někdo tomu uvěřil, někdo ne, každopádně kolem knihy vznikl rozruch a zrodily se nejrůznější mýty. Oba autoři ilustrací měli pak v Československu problémy," vysvětlil Prokůpek. Knihy o rudé superhrdince se občas objevují dodnes, okolnosti jejího vzniku dost dobře neumožňovaly hájení autorských práv.
Čeští komiksoví autoři našli v Rusku i jiné inspirace pro své příběhy. "Většinou ale vycházeli v dětských časopisech, takže to nebylo nic od Tolstoje. Ale komiksově vyšel Timur a jeho parta, Syn pluku nebo třeba Stařík Chottabyč," vyprávěl Prokůpek.
Většina ruskými klasiky inspirovaných komiksů byla agitačních, jen Stařík Chottabyč, který vyšel v Ohníčku, byl výjimkou. "Sovětský pionýr Volka Kostylkov vysvobodil ze džbánu džina Chottabyče, který se snaží za to chlapce odměnit. Často to ale končilo karamboly," popisoval s úsměvem Prokůpek. Kresby k ruskému námětu byly od českého ilustrátora Karla Franty.
Kromě Octobriany jsou na výstavě v Moskvě i ukázky z děl českých komiksových klasiků Káji Saudka a Miroslava Schönberga. K vidění jsou i práce asi dvou desítek současných kreslířů. "Kvůli výstavě v Moskvě jsme museli nechat přeložit všechny texty. Vždycky, když se na plakáty podívám, nepřestává mě fascinovat azbuka v bublinách," smál se Prokůpek.
Festival KomMissija existuje od roku 2001 a organizuje ho výtvarník Pavel Suchich, přející si vystupovat pouze pod jménem Chichus. "Když jsme začínali, zeptat se na komiksovou knížku v knihkupectví by znamenalo, že se vám budou všichni smát. Teď jen ukážou, kde ji najít," uvedl.
Jedna z místností výstavy se jmenuje "Nukleární jaro" a je věnována velkým barevným panelům ze sovětských dob, na nichž je vysvětleno, jak se chovat v případě jaderného útoku. Podle výtvarníka Alexandra Dvorjakina právě podobné obrázky visící v sovětských školách mohly být inspirací pro současnou generaci ruských komiksových autorů.
