Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

GLOSA: Hvězdný Gergijev přinesl do filharmonie víc magie než práce

  14:59aktualizováno  14:59
Byla to jedna z nejočekávanějších událostí letošní sezony České filharmonie. Ve středu ji v Rudolfinu řídil proslulý, byť kvůli své podpoře prezidenta Putina také kritizovaný ruský dirigent Valerij Gergijev.

Houslista Josef Špaček a dirigent Valerij Gergijev | foto: Petra Hajská

Když v červnu 2014 náš první orchestr dirigoval poprvé, a to na jediném koncertu, vyhlíželo to jako jednorázová marketingová akce bez výraznějšího uměleckého vkladu, která se navíc již nebude opakovat. Managementu České filharmonie se nicméně podařilo Gergijeva získat, aby nastudoval běžný abonentní program.

To je jistě úctyhodný manažerský výkon, ovšem slovo „nastudoval“ je eufemismus. Velmi vytížený Gergijev totiž přijel až na generálku. Představa, že od pondělka bude na zkouškách pilovat detaily s jednotlivými nástrojovými skupinami jako minulý týden Semjon Byčkov, tedy vzala za své.

Česká filharmonie

Valerij Gergijev - dirigent

Josef Špaček - housle

Dvořákova síň Rudolfina, 27.ledna 2016

Hodnocení: 75 %

Na druhou stranu něco jako fluidum jistě existuje. Přinejmenším z pohledu diváka, ale možná i orchestru. Dojem byl každopádně lepší než při minulém koncertu, ne tak formální, snad i orchestr uvykl mágovi, jehož gesta se vyznačují mimo jiné třepetajícími se prsty. Navíc sólistou Beethovenova Koncertu pro housle byl koncertní mistr Josef Špaček, který ho zahrál jedním slovem výborně. Každý tón přesně seděl a zněl nesmírně kultivovaně, zpěvně, za každou frází byla znát poctivá příprava a propracovanost. Špaček potvrdil, že patří k naší houslové špičce, ta světová možná dokáže přijít s větším, byť třeba i kontroverzním vkladem. Také hra orchestru měla v sobě velké napětí a uměřený patos.

V druhé polovině zaznělo Stravinského Svěcení jara, původně hudba k baletu, který roku 1913 při světové premiéře v Paříži vyvolal skandál. Hudba žije svým životem a dávno patří k moderní „klasice“. Pohanské tance vrcholící rituální lidskou obětí vyzněly s patřičnou syrovosti, dravostí a složité rytmy s náležitou precizností. Jestli to byla zásluha předpřípravy orchestru nebo Gergijevovy magie, a jak by to všechno znělo, kdyby tento výjimečný dirigent s ohromným citem kus skutečně pracně nastudoval v pravém slova smyslu, lze jen hádat. Koncert se opakuje ještě dnes a zítra, možná se tedy interpretace bude ještě aspoň částečně vyvíjet.



Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.