Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

GLOSA: Pozor na tohoto zpěváka. Umí něco, co se jen tak nedá slyšet

  16:50aktualizováno  16:50
Česká filharmonie v pondělí slavila 120.výročí svého založení. Do Rudolfina přišli významní hosté, dirigoval šéf Jiří Bělohlávek, sólistou byl basista Jan Martiník. Jeho podání Dvořákových Biblických písní bylo asi nejlepší, jaké kdy v Praze zaznělo.

Basista Jan Martiník a dirigent Jiří Bělohlávek | foto: Petra Hajská

Program částečně kopíroval vůbec první koncert orchestru. Tehdy, 4.ledna 1896, dirigoval svá vlastní díla Antonín Dvořák. V jejich interpretaci Česká filharmonie přirozeně drží vlastní laťku. Koncertní předehra Othello a Symfonie č. 9 „Z nového světa“ zazněly v „klasickém“, zvukově ušlechtilém a vytříbeném podání.

To ale svým způsobem také není nic výjimečného, perfektně zahranou Novosvětskou symfonii v podání České filharmonie slyšelo pražské publikum mnohokrát. Co ale zatím většina diváků slyšet nemohla, jsou Dvořákovy Biblické písně v podání basisty Jana Martiníka. V Berlíně působící pěvec je sice zpíval loni v září na Dvořákově Praze s klavírem, tehdy ale do Anežského kláštera nepřišlo moc lidí. Martiník v Česku zatím není příliš známý.

Přitom výkon, který předvedl tehdy a nyní ho zopakoval, předčil snad všechna podání, a to i renomovaných umělců, která v Praze kdy zazněla. Pěvec impozantní figury má jedinečný bohatý hlas, dokáže krásně zpívat i zřetelně vyslovovat, ale to samo o sobě by nestačilo. Pokud je tato skladba hluboce niternou a tichou rozmluvou člověka s Bohem, tak Martiník skutečně dokáže hluboké emoce vyjádřit zevnitř, a to neuvěřitelně přirozeně. Jeho přednes není ani trochu vnějškový.

Tentokrát se hrála orchestrální verze, která by snad mohla vést k divadelnějšímu projevu. Orchestr doprovázel uměřeně a citlivě, nicméně je především Martiníkovou zásluhou, že i zdánlivě patetičtější místa vyzněla pouze a jenom s tichou pokorou. Něco takového se nedá nikdy naučit, to se musí mít v sobě. Martiník z „obyčejně“ slavnostního koncertu udělal neobyčejný zážitek.



Deník pracující matky
Deník pracující matky

Jaké to je, když jde žena do práce a otec zůstává doma.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.