Letos nastal další zlom: na internet vstoupili autoři jako King, Forsyth či Grisham, programy elektronických knih odstartovala řada velkých amerických nakladatelství.
V Česku byla na tomto poli první jihlavská firma. Vloni v prosinci začala na své stránce NonLibri nabízet ke stažení beletrii. Až na výjimky (Cílek, Cimický) šlo o tvorbu neznámých, začínajících autorů. Neknihy přijímají a na internetu ke koupi vystavují veškeré došlé práce; prodejní cena se jednotně pohybuje okolo padesáti korun. "Zásadu, že šanci by měl dostat každý, chceme držet. Zároveň však hodláme oslovit významné autory a nakladatelství," říká Pavel Machek za společnost Neknihy. Zatím nechce být konkrétnější, o které autory by mohlo jít. "Ale faktem je, že knižní nakladatelé musí na nástup elektronického publikování reagovat. Buď mohou investovat do své vlastní internetové sekce, nebo sáhnou po specializované firmě," tvrdí Machek.
Brněnské nakladatelství Computer Press, které v minulých letech ovládlo zdejší trh s odbornou počítačovou literaturou, se vydalo první z cest naznačených Machkem. U příležitosti letošního Invexu v říjnu otevřelo pod svým prodej elektronických knih internetovým obchodem Vltava. V současné době tam mají necelých třicet titulů, vesměs odborných, jež předtím vyšly v knižní podobě. "Brzy ale přineseme i kvalitní beletrii a jiné žánry. Vše záleží na jednáních s nakladateli a autory, která v současné době probíhají. Na jaře 2001 chceme elektronicky nabízet několik tisíc titulů," informuje Pavel Knapp, vedoucí internetových projektů Computer Pressu. Obecně by měly být elektronické knihy zhruba o třetinu levnější než papírové verze. Ani v Computer Pressu teď ještě nehodlají být podrobnější, co se jmen autorů týče. Z tiskového prohlášení ředitele Computer Pressu Jiřího Hlavenky vyplývá, že chtějí elektronicky vydávat knihy, které byly rozprodány, a také práce, jež by tiskem neměly šanci vyjít.
Pražská firma Amos editio zahájí elektronické publikování před Vánocemi. "Náš elektronický literární program by měl oslovovat náročnější čtenáře. Chceme spolupracovat s nakladateli, kteří mají jasný ediční profil," vysvětluje Jiří Knébl. Druhou edicí jejich projektu bude vydávání hudebnin. "Ovšem s tím rozdílem, že přinejmenším na začátku je budeme nabízet jak tiskem, tak elektronicky," upřesňuje Knébl. Od konkurence se naopak ani v Amos editio neliší v tom, že rovněž oni nejdou za jen obecné naznačení svých plánů.
Viktor Stoilov, čili nakladatelství Torst, nicméně potvrzuje, že se společností Amos editio již jednal: "Jsem rozhodnut jim některé titu ly poskytnout, už jen proto, že mě zajímá, jaký bude zákaznický ohlas." Modelově mluví Stoilov například o novém románu Vlastimila Třešňáka s názvem Domácí: Hosté, který má svou knižní premiéru tento týden. I literárněvědné práce, které v minulosti publikoval, by se teď dobře podle Stoilova hodily k elektronickému publikování. "A rovněž autorské spisy či tituly, které jsem rozprodal, ale dotisk by byl prodělečný." S autory Stoilov nejednal, ale nemyslí, že by u nich narazil. Upozorňuje, že například Vlastimil Třešňák na stránce Sdružení EuropenDumplink na pokračování publikuje svou novelu Vlado na pokoji.
Joachim Dvořák, vydavatel ročenky Labyrint, spolupracuje s Amos editio při výběru a oslovování nakladatelů. Upozorňuje, že ne všichni to vidí jako Stoilov. "Například v Pasece jsme s návrhem na spolupráci při elektronickém publikování neuspěli." Dvořák je ve shodě se Stoilovem přesvědčen, že elektronické publikování nebude přinejmenším v blízké budoucnosti nakladatele okrádat o čtenáře tištěných knih. "Je to spíš tak, že naopak vytvoří další novou skupinu čtenářů."
|
Anketa: Knihy, nebo obrazovka |
Občanské sdružení V-ART z Písku vydalo elektronický almanach ADIEU 2000. Jeho součástí je i anketa s těmito otázkami: Domníváte se, že tištěná kniha je nesmrtelná, nebo bude vytlačena knihou elektronickou? A za druhé: Jak byste pojmenoval odlišnosti estetického prožitku při četbě knihy tištěné a knihy převedené do digitální podoby?
Eva Kantůrková: Na první otázku se neodvažuji odpovědět. Kdo to ví? A kdoví, čím bude vytlačena kniha elektronická? Estetický prožitek textu pak není dán formou publikace, ale jím samým. Jsou knihy, od jejichž textu oči odskakují hrůzou z jejich nevkusu a primitivnosti. Knihu v digitální podobě jsem ještě nečetla, ale estetický prožitek by se těžko lišil rozdílem obrazovky od potištěného papíru. Jen by mě asi víc bolely oči než při čtení tištěného textu. Což není hodnota estetická, ale fyziologická.
Ludvík Vaculík: Elektronická kniha neexistuje, je to jen zpráva o ní: o její existenci někde jinde. Ani deset minut bych nevydržel číst z obrazovky. Nikdy jsem to ani nedělal. Ani nevím, jak to vypadá. Nevím, o čem je to řeč, a nepotřebuju to vědět, protože je mi to protivné. Kniha je kromě toho, co říká, i sama předmět: je možno vzít ji do ruky, ocenit její postavu a tvář, odložit, zastavit se v čtení a přemýšlet, vracet se. Je to činnost uspokojující několik smyslů.
Adolf Branald: Kniha tištěná je - nebo alespoň má být - artefakt. Kniha v podobě digitální je stroj. Z knihy tištěné mám požitek. Z knihy digitální mám užitek.
Jiří Stránský: Ne všechny tištěné knihy jsou nesmrtelné. Ale jsou takové a nadále budou. Podařilo se snad televizi a filmu vytlačit divadlo? Naopak si myslím, že elektronická kniha může vrátit především mladou generaci, elektronikou někdy až posedlou, k nenahraditelnému požitku z knihy tištěné.
Vladimír Páral: Nedomnívám se nic, protože to prostě nevím. Ani vy to nevíte. Neví to ani odborná veřejnost, ani amatérští futurologové, neví to vůbec nikdo. Ví to jen bůh, ale ten to neřekne ze dvou důvodů: 1) neptali jste se ho; 2) kazil by tím hru. Odlišnosti dotazovaného estetického prožitku jsou obdobné jako při pohledu na ženu zpola oděnou nebo zpola nahou.
Ondřej Neff: Tak především - knihy dnes vydávané nepřežijí rok 2100. Jejich papír zežloutne a pravděpodobně se rozpadne. Digitalizace bude nezbytná, aby knihy - tedy původní knižní texty - přežily. Další problém se jmenuje gramotnost. Už dnešní mladá generace je pologramotná. Jakmile zobecní technologie rozpoznávání hlasu, gramotnost dostane další těžkou ránu. Čekám, že po roce 2050 se výuka čtení a psaní stane nepovinným předmětem. Čtení knih se stane výlučnou zálibou specificky zaměřených jedinců - a v mnoha částech světa se to bude dít v ilegalitě, jak na to ostatně upozornil už skoro před padesáti lety Ray Bradbury v novele 451 stupňů Fahrenheita.
Odpovědi byly redakčně kráceny. Jejich plné znění, stejně jako celý magazín, najdete ZDE.
 Elektronické knihy lze nahrát do čtečky (na snímku) nebo do běžného počítače či notebooku. |
