Účastníky vybírá a platí ministerstvo kultury, které na českou prezentaci v Lipsku včetně národního stánku poskytlo zhruba milion korun.
O klobouku a oprátce
Začalo to českým básníkem Ivanem Martinem Jirousem řečeným Magor. Z jeho pověstných kousků měli organizátoři trochu strach - co když na akci nedorazí nebo začne publiku spílat anebo, nejhůř, se před ním obnaží?
Ale Magor byl vzorný. Postával na českém stánku dlouho před zahájením akce a na pódiu citlivě četl básně o žaláři i o Bohu. Když dočetl, německým posluchačům vysvětloval, že Plastici ještě existují, a kdo to byl Jiří Voskovec, k němuž odkazoval jedním z veršů. Na rozdíl od Američanů, pro něž je prý domov tam, kde si pověsíme klobouk na hřebík, znamená pro Voskovce domov místo, kde se oběsíme.
Atmosféru měly i další české pořady. Asi největší zájem byl o autorku dětských knih Ivu Procházkovou, jejíž knížky pravidelně vycházejí v německých překladech. Na čtení bylo nabito: mládež okupovala stolky, tísnila se v předsálí a posedávala po zemi.
Procházková představila svůj román o smrtící epidemii Tanec trosečníků a pozornost se jí podařilo udržet až do konce. "Knihu nám doporučila paní učitelka, budeme ji na hodině rozebírat," vysvětloval jeden z přítomných puberťáků.
Procházková v současnosti připravuje další knihu o dospívání, nazvanou Nazí, v níž se protnou čeští i němečtí hrdinové.
"Hranice mezi zeměmi padají, není už taková potíž, aby se česká holka a německý kluk dorozuměli, byli na jedné vlně," říká autorka. Všímá si však, že němečtí čtenáři ve srovnání s těmi českými začínají číst mnohem dříve obtížnější témata.
Uvolněně v lipském kinobaru
Kromě čtení debutantky Markéty Pilátové či nositele Státní ceny Pavla Brycze lipský program sliboval i konfrontaci nejúspěšnějšího českého autora Michala Viewegha s autorem pravděpodobně nejoceňovanějším - ostravským prozaikem Janem Balabánem. Avizované ostří se však nakonec nekonalo, zůstalo u dvou navazujících čtení a krátkých komentářů.
Jan Balabán vysvětloval, co znamená Ostrava - podle jeho slov město uměle vytvořené a určované vnějšími tlaky, které s pádem komunismu ztratilo sebevědomí.
Michal Viewegh zase glosoval svůj Případ nevěrné Kláry, který je přeložen do němčiny: !Chtěl jsem před očima čtenáře vystavět příběh a na poslední stránce ho shodit."
Viewegha mohli návštěvníci veletrhu poznat i méně formálně, totiž v lipském kinobaru Pražské jaro. Byl to zajímavý zážitek - v undergroundově syrových prostorách se prolínala výčepna s komorním kinosálem a adaptace Vieweghových Báječných let pod psa tam celkem zapadla.
V německém publiku to nadšeně zašumělo, když se dozvědělo, že hlavní roli hraje Libuše Šafránková, dobře známá z Tří oříšků pro Popelku. Po skončení projekce se Viewegh rozvyprávěl o svých dětských prožitcích roku 1968: jak čekal na Václavském náměstí frontu na mouku nebo jak při cestě na Sázavu zastavili autobus sovětští ozbrojenci a mlátili do kapoty samopaly. !Strašně jsem se bál," řekl Viewegh.
Tím však uvolněný lipský večer nekončil. Navázala na něj jízda v pověstném klubu Moritzbastei, kde vystavovatelé, spisovatelé i státní úředníci trsali na nejznámější hity. Nutno podotknout, že česká výprava se ani na parketu neměla za co stydět.
