Edice Největší malíři se zrodila v Anglii. Na svět ji přivedl britský nakladatelský dům Eaglemoss, který na evropský trh chrlí časopisy věnované třeba panenkám Barbie, vyšívání polštářů, snadnější práci s počítačem nebo skladatelům vážné hudby. Princip je u každého titulu stejný: zákazník si pravidelně kupuje sešity, které si ukládá do speciálních šanonů, až mu z toho vznikne reprezentativní celek. Rybáři od anonymních odborníků dostanou základní informace o rybaření, milovník umění o malířství.
Tento týden se seriál o největších postavách výtvarného umění dostal k Edwardu Hopperovi, malíři s pořadovým číslem 113. Sešitků vyjde ještě dvaadvacet. V září projekt skončí a nahradit by ho měl cyklus věnovaný českým výtvarníkům. Největší malíři vedle Anglie a Francie už vyšli v Maďarsku a Polsku. A právě z polského vydání vychází česká verze. V pražské redakci tak pracuje jen šest lidí - překladatelka, dva grafici, šéfredaktorka a dva lidi starající se o distribuci.
Čísla se tisknou v Polsku, kde má Eaglemoss pobočku. „Naše práce spočívá hlavně v překladu. Nebyla ani potřeba do čísel přidávat český pohled. Publikované informace zajímají českého čtenáře stejně jako cizího. Každý si rád přečte o životě malíře, jeho díle, jak se na něj nyní dívají odborníci a kde jsou práce dnes uložené. Proto je to tak úspěšné,“ tvrdí ředitelka české sekce WillMarku Kateřina Hamzi.
Na čtenářskou poptávku si v Česku časopis vskutku stěžovat nemůže. Při rozjezdu před dvěma lety se prvního čísla o van Goghovi prodalo sto tisíc výtisků. Distribuováno bylo tři týdny a provázela ho masivní kampaň v televizi. Po zhruba deseti číslech se náklad ustálil mezi 40 až 50 tisíci. V současné době má časopis pět tisíc předplatitelů a z nákladu pětatřiceti tisíc se prodá kolem osmdesáti procent. Zbytek jde na Slovensko, kde se doprodá.
„Výši nákladu jsme postupně snížili. Z Polska a Maďarska totiž víme, že moderní umění není tak prodejné jako třeba 18. nebo 19. století,“ vysvětluje Hamzi. Právě umělecké moderně je vyhrazena závěrečná třetina cyklu. Hodně lidí ke koupi přiláká obálka. O docela neznámé francouzské krajináře byl proto větší zájem než o některá zásadní jména dvacátého století. Nejúspěšnější tituly se kvůli proměnlivému nákladu těžko odhadují. WillMark největší úspěch vidí v titulech věnovaných Dalímu, da Vincimu, Picassovi, Botticellimu a Tizianovi. S nimi se takový Malevič či Bacon nemůže měřit.
Jestli bude připravovaná edice věnovaná českým autorům podobně úspěšná jako Největší malíři, nyní záleží na jednáních WillMarku s Národní galerií. Ta si za reprodukční práva k dílům zatím žádá takové sumy, jež by nedovolovaly časopis prodávat za cenu přijatelnou pro českého zákazníka. Což je hlavní podmínka pro fungování podobného projektu.
 Malíři. |
