Ty byly pořízeny v letech 1995–2005 během příprav jejích řadových desek. V limitované edici obsahuje ještě DVD s dosud nevydaným koncertem z lisabonského sálu Coliseu, který zpěvačku představuje ve vynikající pěvecké formě, byť pouhý rok a půl před smrtí.
Není Edith Piaf
Cesaria Evora se stala hvězdou "především pro svůj přitažlivostí obdařený a melancholií zabarvený hlas s akcentem na obsah slov a s dotykem emotivního chrapotu," definuje její výjimečnost přední český znalec world music Jiří Moravčík.
Zpěvaččiným hlavním hudebním stylem byla morna, stojící na odlehčeném rytmu, ale ve zpěvu a melodické lince hořkosladká, až posmutnělá. V tom leckomu může připomínat třeba blues, šanson nebo portugalské fado.
Ostatně, k mnohým představitelkám těchto žánrů byla Evora k vlastní nelibosti přirovnávána. "Někteří lidé mě nazývají africkou Edith Piaf nebo kreolskou Billie Holiday. To však není pravda. Já jsem já. Jsem Cesaria Evora a žiji na Kapverdských ostrovech," říkávala.
Cesaria Evora vystoupila v roce 2005 v pražské Lucerně.
Její vlast, souostroví v Atlantiku, půl tisíce kilometrů vzdálené od západní Afriky, se právě díky ní dostala na začátku 90. let vůbec poprvé do hledáčku světových médií. Tehdy Cesaria Evora koncertovala v Paříži ve slavném klubu New Morning a její písně, zpívané převážně v kapverdské kreolštině, vycházející z portugalštiny, způsobily poprask.
Utrpení v hudbě
Další kariéra jí sice přinesla status hvězdy. Protože ji však popularita potkala v pokročilém věku, nijak s její svéráznou povahou nezamávala. Ostatně, slavnou se vlastně stala díky smutku. "Morny jsou naším náboženstvím i naší záchranou. Cestou, jak vyjádřit v hudbě utrpení," říkala.
