Anglický spisovatel Lawrence Durrell

Anglický spisovatel Lawrence Durrell | foto: Profimedia.cz

Román, který Británie zakazovala. Pobuřoval ji i dámou ucpaný záchod

  • 8
Dnes už ten román pobouří málokoho, ale nebylo tomu tak však vždycky. V češtině vychází kontroverzní Černá kniha Lawrence Durrella, pilíř moderní literatury.

Británie, počátek šedesátých let. Všichni sledují soudní přelíčení, v němž stojí Koruna proti nakladatelství Penguin Books, které vydalo román Milenec lady Chatterleyové.

Ten vznikl už v roce 1928 a celý svět ho znal, jen v Británii ještě nikdy nevyšel. Puritánský stát si totiž hlídal, co jeho obyvatelé čtou. A stíhal nakladatele, kteří se pokusili konzervativní zákon obejít.

Nešlo jen o zmíněný román, právě Durrellova Černá kniha nesměla na ostrovech vyjít dlouhých šestatřicet let. Nakladatelství Faber and Faber sice Durrellovi její vydání ve třicátých letech nabízelo, autor by však musel vypustit většinu sexuálně laděných scén a na to spisovatel odmítl přistoupit. Proces proti Penguin Books nakonec vyhráli liberálové a po vynesení rozsudku trh zaplavily více či méně skandální tituly. I Durrell se dočkal, Černá kniha vyšla v roce 1973.

Tibetské kořeny

V čem je tak pobuřující? Durrell se stavěl proti měšťanské morálce. Nenáviděl anglické počasí, procestoval celý svět, aby mu unikl, britskou kulturu a atmosféru na ostrovech nazýval souhrnně „anglická smrt“. Ve třicátých letech se s manželkou a přáteli přesunul na řecký ostrov Korfu, podobně únik z Británie řeší i hrdina jeho Černé knihy společně se svými kumpány. Nejde o lineární příběh, spíš o koláž, výjevy, halucinační záznamy bohémského života, surrealistické představy, o střet života a smrti, Východu a Západu.

Obsahuje i sexuální scény, ve své době však pobuřoval i popis sušícího se kapesníku, kvůli němuž „vzduch dostává chuť odpařujícího se sople“ nebo rozhovor o ucpaných záchodcích: „Vůbec nechápu, co ta holka žere. To jen jí se hajzl vždycky ucpe. Ještě jednou, a poženu její rodiče k soudu.“ Durrell však nevrší lehké nechutnosti samoúčelně, lepší je zápach nazývaný pravým jménem než věčné pinožení a poklonkování zkorumpovaným nadřízeným.

Durrell byl mimo jiné i pianista, automobilový závodník a světoběžník, narodil se v Indii s výhledem na Himálaj a spisovatel Henry Miller později tvrdil, že tibetské kořeny jsou z jeho knih cítit trvale. Přátelé si však poklonky „pinkali“ neustále, zatímco Durrell psal Millerovi, že jeho Obratník Raka „kálí na malicherné vrtochy jeho současníků“, Miller Durrellovi tvrdil, že je první Angličan, který jeho knihu vůbec pochopil.

A aby byly všechny kuriozity kolem Durrella kompletní: byl nejen autorem, ale i hrdinou knih svého bratra Geralda, který vedl zoologickou zahradu a psal lehčí žánr inspirovaný soužitím se zvířaty. „Chtěl jsem stvořit laskavější Lawrencův portrét,“ tvrdil.