„Moc nevím, jak svoje pocity popsat, ráda bych vám toho řekla víc, ale jsem úplná fontána radosti!“ hýřila trochu nekoordinovaným nadšením Barbora Poláková bezprostředně po slavnostním večeru, kdy ji akademici označili za objev a její Nafrněnou za píseň roku.
„Ale cítím taky zodpovědnost. Lidi nás přijali a my musíme teď na koncertech a potom i další deskou dokázat, že to nebyla jen jednorázová věc,“ slibuje Poláková s tím, že pro další nahrávku se však se svou kapelou rozhodla už dříve.
„My tu cenu máme rádi. Je to v podstatě jediný večer, kdy se objevujeme v televizi,“ hodnotí Richard Krajčo Anděly, kterých má s kapelou Kryštof už třináct. Neomrzí se to? „Ceny přicházejí postupně za něco, co jste vytvořili. Vložíte do toho dva tři roky práce a pak až přijde ocenění. Takže se to neomrzí,“ dodává.
Klára Vytisková
Sošku za své první sólové album Home si odnesla také Klára Vytisková. „Šla jsem sem s tím, že jsem moc ráda, že ta deska vyšla a vlastně po žádné ceně netoužím. Ale když ji pak dostanete, je to poměrně potěšující situace,“ přiznává zpěvačka, že cenu vlastně nečekala. „Jela jsem sem totiž se svým tatínkem a on mi říkal – Víš co, Kláro, my jsme s mámou pyšní, že ty písničky děláš, ale když nic nevyhraješ, tak to je v pohodě.“
Deska Home není úplný bořič hitparád, sama Vytisková ji však nepovažuje za alternativní. „Já mám pocit, že ta deska je čirá popina, ale nerada škatulkuju, a pokud to někdo vnímá jako alternativu, tak je to taky fajn. Samozřejmě je dobře, že dostane cenu i ne úplně mainstreamové album. Jsem ráda, že si ho akademici poslouchali, že tomu věnovali čas a takhle ho ohodnotili,“ říká.
