Cenu ve Frankfurtu získá Esterházy

Přípravy na největší světový knižní veletrh v německém Frankfurtu finišují. Po loňském úspěšném ročníku, který zavedl veletržní kino a prodej na stáncích, přijde i letos změna. Návštěvníky bude lákat tři tisíce pořadů.

Ředitel Volker Neumann vyšel vstříc hlasům, kterým vadilo veletržní pondělí zasahující do dalšího pracovního týdne, a přehlídku o jeden den zkrátil.

Šestapadesátý ročník se tak bude konat v pěti dnech od středy 6. do neděle 10. října a očekává na sedm tisíc vystavovatelů z více než stovky zemí. Návštěvníky bude lákat tři tisíce pořadů.

Organizátoři veletrhu doufají v rekordní návštěvnost. Ta se ostatně rok od roku zvyšuje. Loni přišlo více než 288 tisíc návštěvníků, což byl o téměř devět procent lepší výsledek než v roce 2002.

Hlavními hosty veletrhu budou arabské země. Celkem se tu představí dvaadvacet členů Ligy arabských států, k veletrhu by mělo v německém překladu vyjít padesát titulů beletrie od arabských autorů.

Početné zastoupení budou mít anglicky mluvící státy - Spojené státy, Velká Británie, Kanada i Austrálie. Hala, ve které tyto země tradičně vystavují, byla kompletně vyprodána už na počátku léta.

Po německých vystavovatelích budou nejsilnější skupinou. Vyskytovat se tam bude dokonce dvakrát více britských nakladatelů než na knižním veletrhu v Londýně. Knižní Frankfurt posiluje i svou pozici významné kontraktační události: přestože rozšířil svůj dosavadní prostor pro literární agenty, nestačilo to a řada zájemců zůstává na čekací listině.

Tradičním vrcholem Frankfurtu bude předávání Mírové ceny německého knižního obchodu. Tuto prestižní poctu, která je dotována částkou 15 tisíc eur, obdrží v kostele sv. Pavla známý maďarský spisovatel Péter Esterházy (1950).

Esterházy je znám i v  Česku jak eseji Hrách na zeď, tak prózou Malá maďarská pornografie či románem Hrabalova kniha, v níž vzdává poctu Bohumilu Hrabalovi a české kultuře.

Ocenění, mezi jehož laureáty patří i Václav Havel, si Esterházy podle vyjádření poroty získal jako autor, který je jedním z nejvýraznějších hlasů poválečné generace a zachytil "jak člověka mučeného terorem a násilím, tak  znovuzrozeného ve smutku a ironii". Porota ocenila zejména jeho dílo Harmonia Celestis, jakousi kroniku rodiny Esterházyových.