Souběžně s Čapkovou cenou byla udělena i Cena PEN klubu, kterou jeho výbor oceňuje celoživotní dílo s přihlédnutím k zásluhám o českou literaturu. Jejím nositelem se stal spisovatel a vědec Jiří Krupička za knihy Renesance rozumu a Flagelantská civilizace.
Předávání ceny se koná pod záštitou prezidenta republiky, ve spolupráci s Ministerstvem kultury České Republiky a hlavním městem Prahou jako součást programu Praha 2000 – Evropské město kultury. Každoročně se cena předává v rezidenci primátora hlavního města Prahy na Mariánském náměstí, stejně tak i letos.
Cenu pro tuto slavnostní chvíli vytvořil přední český umělec Vladimír Preclík a předal ji předseda komise PEN klubu Jiří Stránký. Josef Topol ji přijal s dojetím:
"Kdysi v mládí se mi dostalo jisté pocty, když mi sama Olga Scheinpflugová řekla: ´Je škoda, že jste se nepoznali s Karlem Čapkem. Vy dva by jste si rozuměli.‘"
Svá díla Josef Topol tvořil převážně ve svém domě pod Vyšehradem, o kterém řekl: "Tato oblast má svoji zvláštní magii… ."
Laureátem Ceny PEN klubu, kterou předal člen poroty Pavel Verner, byl Jiří Krupička. Ze zdravotních důvodů se však nemohl dostavit, a proto cenu převzal jeho vnuk:
"Mého dědu znám dobře. Už od raného dětství v Kanadě ve mně vzbuzoval zájem o svět a o poznání. Je to člověk pevné vůle a pevných ideálů. Je škoda, že tu nemůže sám být, protože vím, že by to pro něho znamenalo mnoho."
Na závěr promluvil spisovatel Ivan Klíma, který je členem poroty Ceny PEN klubu: "Chtěl bych vyjádřit naději, že česká literatura bude i nadále ceněna nejen u nás, ale hlavně že si udrží svůj náskok po celém světě."
Biografie:
Josef Topol
Josef Topol vstoupil do divadelního světa záhy po maturitě, když jeho prvotinu Půlnoční vítr uvedl ve svém divadle E.F. Burian. Brzy poté mladého autora přizvali ke spolupráci do dramaturgické dílny Národního divadla Otomar Krejča s Karlem Krausem. Z ní se zrodil Jejich den nastudovaný Krejčou v roce 1959. Pak přišel legendární Konec masopustu a posléze další texty napsané přímo pro Divadlo za branou, jež založili Krejča, Kraus a Topol společně s herci Marií Tomášovou a Janem Třískou. Do zákazu této scény v roce 1972 napsal Topol ještě hry Kočka na kolejích a Hodina lásky a další dvě - Slavík k večeři a Dvě noci s dívkou aneb Jak okrást zloděje - také sám režíroval. Po nuceném odmlčení se Topol na domácí divadelní scénu vrátil až těsně před listopadem 1989, Jan Kačer uvedl jeho Hlasy ptáků v Divadle na Vinohradech. V roce 1997 vydal Torst v knize Básně Topolovu sebranou básnickou tvorbu.
Jiří Krupička
Podle předsedy zdejšího PEN klubu Jiřího Stránského je sedmaosmdesátiletý Krupička, který žije v kanadském Edmontonu, "jednou z posledních renesančních osobností české společnosti". Krupička vystudoval vedle filozofie také geologii a po odchodu do exilu v roce 1968 působil jako řádný profesor geologie na univerzitě v Albertě. Jiří Krupička je mimořádný spisovatel, který i když nepíše fabulované příběhy, předkládá čtenáři napínavý a nekončící příběh lidského ducha, suverénně přemýšlejícího o světě a jeho tajemstvích.
