Nezbývá mu totiž - chce-li ji vůbec - než brát ztoho, co nabídnou tuzemské ansámbly. A to je vlastně bludný kruh. Nevyšlo z něj ani zahajovací představení Smetanovy prvotiny Braniboři v Čechách, které po čtvrteční premiéře mělo na zámeckém nádvoří reprízu v pátek.
Je z produkce Janáčkovy opery, která tutéž inscenaci uvede na podzim. Brněnské divadlo se bezesporu může spolehnout na kvalitní sbor, případně orchestr, který vtomto případě vedl Jaroslav Kyzlink. Ze sólistů dominoval basista Richard Novák v roli kmeta - je ho slyšet a je mu bezvadně rozumět. U dalších zpěváků už se taková vzácná kombinace nevyskytovala.
Režisér Marián Chudovský chtěl vyjádřit soudobý význam opery soudobými vsuvkami. Mezi postavami v kostýmech, jež víceméně vyvolávaly dojem středověku, tak příležitostně proběhla zásahová jednotka v maskáčích s plastovými štíty.
Dalším aktualizačním prvkem na jevišti byly židle - thonetky. Bojovný lid je zdvihal nad hlavu, uprchlíci je svírali v rukou, když utíkali před zvůlí Braniborů. Vyšla z toho nechtěně komická idea: každý Čech si za všech okolností drží svou židli. Pokud bychom však odstranili thonetky a zásahovou jednotku, zůstala by naprosto konvenční a fádní inscenace bez hereckých výkonů.
Více se v Litomyšli daří pěveckým recitálům. Loni nadchl Sergej Larin, v sobotu vystoupil Štefan Margita za doprovodu orchestru Janáčkovy opery pod taktovkou Františka Preislera. Ztráta paměti při árii z Donizettiho Nápoje lásky zapadla do koloritu přírodního gala, Margita výpadek navíc uhrál jako zkušený bavič.
Z repertoáru, s nímž se ve světě Margita prosazuje především, jsme neslyšeli Janáčka, který se snad ani pro takovouto příležitost nehodí. Z výběru italských a ruských árií Margita přesvědčil hlavně jako Lenskij z Evžena Oněgina. Spolu s ním se představily sopranistky Lívia Ághová a Simona Šaturová, z nichž zvláště druhá zaujala svým talentem hlavně v áriích Rosiny z Lazebníka sevillského a Gildy z Rigoletta.
Přes poutavost plenérových produkcí se však největší zážitek odehrál v intimním prostředí kapitulního chrámu Povýšení sv. Kříže. Varhaník Aleš Bárta tu v sobotu odpoledne za spolupráce dalších interpretů skvěle zahrál pět skladeb letošního jubilanta Petra Ebena. Náročných a hlubokých. Ebenova hudba bude v Litomyšli chvályhodně znít i v dalších dnech.
