RECENZE: Čáry života působí jako Romeo a Julie z vesmíru

V úterý vyšly v 33 zemích světa Čáry života, jedna z nejočekávanějších letošních knih žánru young adult čili pro dospívající mládež. Jde o první část plánované dvoudílné ságy od Veronicy Rothové, která napsala předlohu k filmům ze série Divergence. A novinka dokazuje, že spisovatelka píše stále stejně dobře.

Kniha Čáry života autorky Veronicy Rothové | foto: Albatros/CooBoo

Osmadvacetiletá Američanka se stala populární díky zmiňované trilogii Divergence a jejímu následnému filmovému zpracování. Jen u nás se prodalo více než 70 tisíc výtisků jejích příběhů. Nová kniha Čáry života, která se řadí do žánru sci-fi, čtenáře zavede rovnou do vesmíru.

Příběh se odehrává v galaxii, kterou prostupuje síla zvaná proud a všem obyvatelům poskytuje nějaký zvláštní dar. Kromě daru znají někteří vyvolení i svůj osud, ovšem jen v podobě neurčité věty. Převážná část děje se odehrává na planetě Thuvhe, kde žije chlapec Akos a dívka Cyra, která patří k nepřátelskému národu Šotetů.

Trochu to připomíná klasický a mnohokrát opakovaný motiv Romea a Julie. Oba národy od sebe dělí rozsáhlá oblast porostlá halucinogenní rostlinou pernatkou.

Cyra je sestrou šotetského vládce a tyrana, který panuje jako krutý diktátor. Už v mládí unese z domova Akose a jeho bratra Eijeha poté, co jsou veřejně vysloveny osudy všech obyvatel Thuvhe. Právě ten Eijehův se vládci Šotetu hodí a rád by si přisvojil jeho naplnění.

Co dělat s těmi všemi dary?

Cyra má schopnost rozdávat bolest a toho její tyranský bratr rád využívá. Tento dar však působí bolest i jí samé. Oproti tomu Akos má schopnost přerušit proud, proto je přidělen Cyře jako osobní sluha. Po krátkých počátečních neshodách začíná být jasné, že se z dvojice stane velmi dobrý tým, který se rozhodne vzdorovat despotickému vládci.

Čáry života

75 %

Veronica Rothová

Coo Boo, 2017, 424 stran

Zvláštností Čar života jsou kapitoly vyprávěné z pohledu Cyry v ich- formě a kapitoly vyprávěné Akosem ve třetí osobě. Působí to trochu rušivě, ale důvodem může být snadnější odlišení postav v původním anglickém jazyce, který má jiná pravidla než čeština.

Charaktery postav jsou velmi dobře vybudované a snadno rozeznatelné, k jejich odlišení změnou formy tedy není v češtině viditelný důvod. Hrdinové se nejen vyvíjejí, ale také o několik let zestárnou.

Překvapí složitost úvodních kapitol. V nich Rothová uvádí čtenáře do jiného světa, jeho systému, zákonitostí a příbuzenských vztahů postav. Kniha je plná nových slov, se kterými autorka přichází, zpočátku vyžaduje dost pozornosti, aby se v nich čtenář orientoval.

V neposlední řadě nastupuje motiv, který se v podobných dílech daného žánru používá tak často, že už se z něj stává úsměvné klišé. Zvláštní schopnosti postav se sice pokaždé nazývají trochu jinak, v tomto případě „dar proudu“, ve výsledku však každá taková variace, byť jakkoliv funkční, jen připomene kultovní X-Meny.

I přes tyto výhrady však Veronica Rothová potvrzuje, co už předvedla v oblíbené Divergenci, a to, že umí napsat nesmírně čtivou knihu pro teenagery.