Carmina Burana coby triumf pyrotechniků

  • 2
Pokud si nějakou skladbu klasického repertoáru lze představit jako velkolepou vizuální show, pak asi nejspíš scénickou kantátu Carla Orffa Carmina Burana. Ve čtvrtek ji v této podobě v Sazka Areně uvedl autor, režisér a dirigent Walter Haupt.

Představení, které vymyslel, už deset let putuje po světě. Haupt sice rozhodně není první na světě, kdo dostal nápad hrát tuto skladbu jinak než v koncertním sále (nezapomenutelný zůstává zvláště film Jeana-Pierra Ponnella), ale může se zaštítit svým osobním přátelstvím se skladatelem Orffem a také (nebo spíš především) bombastickou reklamou.

Ta nelhala, pokud jde o vizuální, zvláště světelné efekty, respektive o množství ohně, který Sazka Arenu zaplavil. Hned na úvod nastoupili za doprovodu zvonů a bubnů sboristé s pochodněmi v rukou. Oheň prskal na jevišti, občas i na různých částech těla interpretů, točilo se efektní ohňové „kolo štěstěny“, ba i z kanonů se mohutně pálilo.

Na pódiu i na vysoké konstrukci vystupovaly a tančily postavy v rozličných, středověk evokujících kostýmech, které tancem a pantomimou ilustrovaly milostná, obžerská, pijácká i další témata, o nichž pojednávají zhudebněné staré texty. Vidět se dal souboj rytířů, zabíjení a pečení obří labutě, jakož i různé příšery a velké loutky.

Závěrečný ohňostroj byl skutečným triumfem pyrotechniků. Leč ani oni příliš nerozehřáli prostor supermoderní, odlidštěné hokejové haly, která jako by všechny kejkle samovolně umrtvovala a pohlcovala. Někde na náměstí středověkého městečka o letní noci musí být celá show mnohem sugestivnějším zážitkem.

Na takováto představení se zkrátka chodí primárně dívat, což jistě není nic špatného. Úryvky z Verdiho oper, které zazněly v první polovině čistě koncertně, však byly z tohoto hlediska zbytečnou vatou, s Orffem nijak nesouvisely a jen natahovaly už tak dlouhý večer.

Členové Severočeské filharmonie Teplice a Pražského komorního sboru, které řídil osobně Walter Haupt, jakož i všichni ostatní účinkující poskytli odpovědné práci pyrotechniků zvukovou, patřičně amplifikovanou kulisu. Skutečně vycizelovaná umělecká kreace se od nich snad ani nečekala, ani od sólistů, z nichž se dala poslouchat rumunská sopranistka Ramona Eremia.

Na druhou stranu slova jako „největší, nejpropracovanější“, jimiž pořadatelé celý projekt popisovali, by se mohla vztáhnout i na hudební stránku. Ta však moc propracovaná nebyla. Útěchou může být pohled do koncertního diáře České filharmonie, která už na Silvestra Carminu Buranu provede pod taktovkou Zdeňka Mácala. Určitě bez ohňových gejzírů, ale lze se nadít, že o to víc bude v detailech a rytmické preciznosti jiskřit samotná Orffova hudba.

CARL ORFF - Carmina Burana
Režisér a dirigent Walter Haupt. Sazka Arena Praha, 2.prosince 2004.

,
Témata: Sazka