VIDEO: Filmy z letošního Cannes, které si nesmíte nechat ujít

  • 3
Které filmy si pamatujete z loňského Cannes? Melancholii pošpiněnou nekorektními projevy Larse von Triera, nebo Mallickův vítězný existenciální experiment Strom života? I ty nejhůře přijaté snímky v letošní soutěži představují to nejlepší ze světové kinematografie.

Opravdový milovník filmu by je neměl přehlédnout, ať už v neděli získá Zlatou palmu kdokoliv. Hned na začátku vyrazil divákům dech snímek Jacquese Audiarda se svým příběhem o vztahu znetvořené trenérky kosatek a vyhazovače Rez a kost (Rust and Bone). Marion Cottilardová a Matthias Schoenarts rozvíjejí nepravděpodobný vztah dvou zcela odlišných naturelů.

Ji fascinuje jeho fyzická síla, on se od ženy, která skončila po amputaci nohou na vozíku, učí, jak projevit své city. Je to vlastně dojáček a režisér v něm v závěru začne trochu příliš tlačit na pilu (scéna, v níž otec zachraňuje syna před utonutím je téměř vyděračská), přesto je krásný a zaujme hlavně hereckými výkony.

Amour rakouského matadora Michala Hanekeho má lásku přímo v názvu a někteří kritici prohlásili, že svou kvalitou převyšuje většinu filmů v soutěži. Snímek se takřka celý odehrává v kulisách bytu stárnoucích učitelů hudby Georgese a Anne a je hereckou symfonií Jeana-Louise Trintignata  a Emmanuelle Rivy.

Anne, krásná kultivovaná žena, umírá. I když projevům nemoci vzdoruje, postupně ztrácí schopnost se o sebe postarat a s tím i svou důstojnost. I když se o ni Georges láskyplně stará, nechce už žít dál. Hanekeho film ukazuje smrt bez příkras a diváka nešetří. V civilizaci, která myšlenky na konec úplně vytěsnila, je důležité ho vidět, možná vás pak příchod smrt tolik nepřekvapí. Amour je horkým kandidátem na Zlatou palmu za hlavní film. Osobním tipem autora článku je hlavní cena pro Emmanuelle Rivu.

Film Amour režiséra Michaela Hanekeho, Emmanuelle Riva

Marion Cotillardová a Matthias Schoenaerts ve filmu Rust and Bone

"Nic nás tak nepřinutí cítit se naživu, jako vidět někoho umírat." Tato věta zazní v experimentu Holy Motors, který natočil enfant terrible francouzského filmu Leos Carax. Bizarní snímek si zatím vysloužil pozitivní hodnocení, i nespokojenost diváků v sále. Film je podle deníku The Guardian divný i nádherný, bohatý a šílený. Holy Motors je příběhem bílé limuzíny, která projíždí Paříži.

Jejím pasažérem je Denis Lavant, hrající herce jménem Oscar. S pojízdnou šatnou, v níž má své šminky a kostýmy, jezdí od schůzky ke schůzce. Zjevuje se jako žena, vrah i stařec, v jedné ze svých rolí uléhá na smrtelnou postel, v další unáší modelku z focení. Lynchovská bizarnost může být metaforou samsáry, nebo jen bláznivou hrou fantazie. Rozhodně je ale pozoruhodná, nejen kvůli tomu, že v něm hraje i Kylie Minogue

Holy Motors

Pozornost novinářů získal film rumunského filmaře Cristiana Mungiu Za kopci (După Dealuri). Že je těžké žárlit na Boha se dozvídá Alina, která se vrací z Německa do Rumunska s úmyslem získat zpět svou lásku. Voichita je ale klášterní jeptiška. Dobře byl přijat film Andrew Dominika s Bradem Pittem v hlavní roli Killing Them Softly. Pro sebezahleděnost nesplnil očekávání fim On The Road podle slavného románu Jacka Kerouacka. Víc se čekalo i od zahajovacího filmu Moonrise Kingdom Wese Andersona.

Velká pozornost je upřena na Davida Cronenberga a jeho Cosmopolis, který pojednává o soumraku kapitalismu. I v tomto filmu hraje roli bílá limuzína, v níž se nechává vozit podivínský pasažér. Eric Parker (upíří miláček Robert Pattinson) je multimilionář, který zoufale shání holiče. V New Yorku jsou ale ten den manévry kvůli návštěvě prezidenta. V průběhu dne svět ovládne chaos a Parker bezmocně sleduje, jak se jeho svět bortí.

Režisér filmu Cosmopolis David Cronenberg

Navíc si je jist, že ho chce někdo zavraždit. A proč si Cronenberg vybral právě Pattinsona? "Robert je tak trochu upír, který saje krev z Wall Street. Herec ale nemůže hrát abstraktní koncept, ale skutečnou postavu s minulostí. Cosmopolis připomíná ducha kapitalismu. Téměř přesně jsme citovali Komunistický manifest Karla Marxe," uvedl Cronenberg.

Uniknout byste si neměli nechat film o tom, jak televize mění vnímání skutečnosti s názvem Reality, od italského režiséra Mattea Garroneho. Hvězdičky sbírá Ráj: Láska (Paradise: Love) o padesátileté Terese, která hledá lásku v náručí ebenových mladíků na africké pláži. Skutečný fenomén ukazuje Rakušan Ulrich Seidl velmi realisticky. Podle diváků je sice snímek o vzájemném vykořisťování kontroverzní, ale velice poutavý. 

Jak se Egypt chová ke zrádcům revoluce uvidíte ve filmu Po bitvě (After The Battle). Režisér Yousry Nasrallah s ním zřejmě nezvítězí, přináší ale živou zprávu o tom, jak se bývalá Mubarakova diktatura snaží vyrovnat se svobodou.

Mads Mikkelsen a špatný film? Nesmysl. Dánský herec znovu září ve filmu svého krajana Thomase Vintenberga. Učitel v mateřské školce je nespravedlivě obviněn, že zneužíval své svěřence.

Vesnicí se šíří pomluvy a nevinný Lucas brzy zakusí nenávist svých sousedů. Podle režiséra je Lucas prototypem uťáplého Dána, který až díky extrémní situaci pochopí, co to znamená být mužem. Čtyřicetiletý štvanec se rozhodne pomluvě vzdorovat a trvá na své důstojnosti.