Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Bytostný kreslíř Jiří Šlitr znovu ožívá

  1:00aktualizováno  1:00
Jiří Šlitr měl mnoho talentů, z nichž nejvíce připomínán je ten hudební a herecký. Ale byl i grafikem a karikaturistou, který, jak vzpomínají pamětníci, ať byl kdekoli, každou volnou chvíli kreslil. Publikace nakladatelky Slávky Kopecké je první knihou, která uceleně shrnuje jeho výtvarné nadání.

Ať už se projevovalo ve skicách Prahy i amerických mrakodrapů, s nadsázkou líčilo jazzové muzikanty nebo patřilo životu v kavárnách, ženám a erotice.

"Kreslil obyčejnou propiskou, levnými fixami, málokdy na pořádný papír. Nikdy svoji kresbu nepojmenoval, a kdybychom chtěli dělat popisky, budeme si vymýšlet. Většinu svých kreseb nepodepsal. Z toho je vidět, že si kreslil hlavně pro sebe," podotýká Kopecká.

Do publikace zařadila 183 nejlepších kreseb ze Šlitrovy pozůstalosti, kterou poskytla jeho dcera Dominika.

"Šlitr jako výtvarník se hlavně uměl dívat, uměl vidět a uměl vystihnout přesně to, co krajinu, město nebo lidi charakterizovalo. Je dobře, že se zachovalo tolik jeho kreseb z cest, z různých kaváren a hospod, kreseb muzikantů, krajin, žen vážených i znevážených a lidí obecně, živých lidí v opravdovém životě," píše v úvodu Jaroslava Moserová.

Šlitrova osobnost v knize ožívá nejen v kresbách, ale také v přepisu vzpomínek jeho přátel a blízkých, které zpovídala Olga Sommerová pro dokument z cyklu Nevyjasněná úmrtí.

Šlitr sice neuspěl při zkouškách na Akademii výtvarných umění, nicméně prosadil se na Světové výstavě v Bruselu roku 1958.
"Jiřík tam při té příležitosti udělal výstavu svých asi třiceti obrázků, mělo to ohlas, myslím, že je všechny rozprodal," připomněl Lubomír Lipský.

Bruselské EXPO označila za přelomové také Šlitrova přítelkyně Sylva Daníčková: "Když jsme tehdy vyjeli do světa, byli jsme okouzleni pestrostí, mnohostí a volností západního života. Ta změna se projevila i na jeho kresbách. Je dost velký rozdíl, jak kreslil doma a jak začal kreslit v Bruselu. Tam nastal zlom, jeho kreslířská linka se uvolnila, celá se rozevlála."

Šlitr se uplatňoval i jako knižní ilustrátor, který své pojetí vtiskl Seifertovým Veršům o Praze (1962) nebo třeba Škvoreckého prózám Babylonský příběh a jiné povídky (1967), posmrtně vyšly jeho ilustrace k románu Aleny Bradáčové Cirkus Krone a já (1970) či Nerudovým Povídkám malostranským (1971). Jeho volnou tvorbu, konkrétně obrázky pražských scenérií, představila knížka Praha, město věží vydaná roku 1970.

"On byl bytostně lineární kreslíř, on nebyl vůbec malíř. Když se pokoušel malovat barevně nebo olejem, tak to nebylo zajímavé. On všechnu smyslovou charakteristiku objektu podával ornamentálně," říká malíř a grafik Karel Teissig, se kterým Šlitr chodíval po Praze a kreslil.

"Z ulic, cizích měst udělal lineární arabesku a totéž učinil u figurálních námětů. Celé obličeje prokreslil rytmizovanými čarami a škrty, a tím vytvořil smyslovost, které lze normálně v černobílé kresbě těžko dosáhnout," dodává Teissig.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Z filmu Muži, kteří nenávidí ženy
Milénium představí Lisbeth Salanderovou popáté. Příštím dílem skončí

Knižní sága Milénium odstartovala úspěch severské krimi, na které se později svezli i autoři, jakými je Jo Nesbo nebo Jussi Adler-Olsen. V září vyjde další...  celý článek

Spisovatel Bernhard Schlink
Napsal Předčítače. Teď Bernhard Schlink odhaluje skryté Letní lži

Před více než dvaceti lety Bernhard Schlink zasáhl literární svět románem Předčítač, podle kterého později vznikl úspěšný film s Kate Winsletovou. Nyní v...  celý článek

Spisovatelka Nina Weijersová
RECENZE: Umění se změnilo. Už je jen pro oligarchy a hiphopery

Nizozemská spisovatelka Nina Weijersová se stejně jako její hrdinka Minnie vydala na tenký led. Ve svém debutovém románu Následky podává upřímnou výpověď o...  celý článek

Jsem těhotná a partner mi zahnul. Přesto zůstávám
Jsem těhotná a partner mi zahnul. Přesto zůstávám

Jak se jiné ženy postavily k nevěře a co jim pomohlo.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.