Torkil Damhaug, jehož kniha Slepá skvrna se stala obětí řádění českých

Torkil Damhaug, jehož kniha Slepá skvrna se stala obětí řádění českých překladatelů. | foto: PR

Kozačky do stativu a břitvy v šuplíku byly napnuty na překladatelský Skřipec

  • 2
Anticenu Skřipec za nejhorší překlad roku v pátek na veletrhu Svět knihy dostal detektivní román Slepá skvrna norského autora Torkila Damhauga. Do češtiny ho přeložili Miluše Juřičková a Štěpán Lichorobiec a vydala ho Jota. Ta se za nekvalitní práci omluvila a knihu stáhla z pultů.
slepá skvrna

Skřipec udílí každoročně Obec překladatelů, která letos dostala sedm návrhů. Ve svém verdiktu porota přihlédla i k "pochybným překladům, které vyšly v posledních pěti letech a zatím unikly kritické pozornosti".

Překlad Damhaugovy knihy již počátkem roku ostře kritizoval článek na serveru iliteratura.cz. Samo nakladatelství kritiku přijalo a za nekvalitní přípravu překladu se čtenářům omluvilo. "To je jistě třeba ocenit; nicméně tento jeho produkt se vyznačuje řadou znaků, které v oblasti solidního vydávání překladové literatury omluvitelné nejsou," uvedla porota.

Omluva a sdělení nakladatelství Jota

Velice se všem čtenářům omlouváme za nekvalitní zpracování titulu Slepá skvrna, který naše nakladatelství vydalo v edici NORD KRIMI v závěru minulého roku. Jako profesionálům nám není současná diskuze kolem knihy lhostejná a chceme se k tomuto problému postavit čelem. Knihu vykazující velké nedostatky v překladu i redakčním zpracování v současné době stahujeme z trhu a připravujeme její kompletně opravené a upravené vydání, které vyjde na podzim tohoto roku. Současně všem čtenářům, kteří budou mít zájem, nabízíme možnost výměny tohoto titulu za stejný opravený nebo jiný z produkce našeho nakladatelství ve srovnatelné cenové relaci. Jsme velké a mezi laickou i profesní veřejností známé nakladatelství, které má za sebou více než tisíc vydaných a kvalitně zpracovaných knih známých a oceňovaných autorů, o to víc nás tedy mrzí, k čemu došlo v případě knihy Slepá skvrna. Všem čtenářům se proto ještě jednou omlouváme a věříme, že je toto ojedinělé selhání odpovědných pracovníků našeho nakladatelství neodradí od četby dalších knih z naší produkce.

(z webových stránek nakladatelství Jota)

Výsledný český text se podle porotců na řadě míst jeví jednoznačně jako těžko přijatelný ("Až se divím, že Viken taky nebyl odejit do čistírny." ), a občas až směšně ("Nechce se věnovat hospodářství, ale je tam přirostlý.", "Odložila si kozačky do stativu.", přičemž správně přeloženo by bylo "do botníku").

Překladatelé často poškozují své úsilí úpornou doslovností, která velmi narušuje přeložený text a mimo jiné svědčí o chabé znalosti norské idiomatiky ("Neposílají nám zrovna nejostřejší břitvy v šuplíku.", kdy přirovnání v původním jazyce znamená špičky ve svém oboru, odborníky na svém místě).

K nedostatkům textu patří i chyby gramatické povahy a množství nezkorigovaných tiskových chyb. "Česká verze, v jaké tato, v originálu nesporně kvalitní, severská detektivka vyšla, jí nepochybně velmi citelně ublížila," uzavřela svůj verdikt porota. Citace ze špatných překladů, kterými porota vždy při udílení Skřipce svůj verdikt doprovází, vzbuzuje v sále výbuchy smíchu; velkou část publika tvoří odborníci, přihlížejí ale i čtenáři.

Pořadatelé ceny však připomínají, že nechtějí překladatele zesměšňovat. Skřipec má jen veřejnosti připomenout, že na kvalitním překladu záleží. Mezi českými překladateli je mnoho erudovaných odborníků, problémem je ale podle Obce překladatelů to, že na velké množství překladů, které vycházejí, jejich kapacita nestačí.

,