Své paměti psal budoucí nositel Nobelovy ceny míru Nelson Mandela dlouho – a většinou tajně. Odpykával si totiž trest v žaláři na jihoafrickém ostrově vyhnanců a jeho spoluvězni text přepisovali na malé kousky papíru. Když kniha Dlouhá cesta za svobodou roku 1995 vyšla, stala se okamžitě bestsellerem. Nyní se poprvé objevuje v českém překladu.
Nelson MandelaNarodil se roku 1918 a proslul jako bojovník proti apartheidu. V roce 1964 byl odsouzen k doživotnímu vězení za spiknutí proti vládě, propustili ho až roku 1990. V roce 1993 spolu s Frederikem Willemem de Klerkem získal Nobelovu cenu míru. Roku 1994 se stal prvním černošským prezidentem Jihoafrické republiky. |
Patří k těm nejčtivějším ve světové literatuře a možná i proto se tak dobře prodávají. Kolik politiků se může pochlubit tím, že si jejich knihu koupilo šest milionů čtenářů? Ale možná za ten obrovský úspěch může Mandelův dramatický život, který připomíná srdceryvný americký film o snech, které se vyplní.
Mírotvorce i terorista
Nelson Mandela se narodil roku 1918 v malé africké vesnici Mvezu. Jeho otec byl místním náčelníkem a platil za přísného, ale respektovaného muže. Syn ho obdivoval – a dokonce si bílým popelem přidělával umělé šediny, aby vypadal jako on. Zdědil po něm prý zájem o dějiny, vznešené držení těla, dlouhověkost a tvrdohlavost.
Tu ostatně vyjadřovalo už Mandelovo africké křestní jméno Rolihlahla, což v hovorovém jazyce znamená potížista. Nelsonem se stal až na základní škole – tehdy totiž učitelé žákům přidávali druhé, západní jméno, které se bělochům lépe vyslovovalo.
V pamětech Mandela vzpomíná, jak se jako malý kluk proháněl po polích v okolí matčiny chýše, dováděl v potoce, opékal kukuřici pod hvězdami a projížděl se na hřbetě býků. Ve všech těch chvílích se cítil šťastný a svobodný.
Graca Machelová s manželem Nelsonem Mandelou.
Teprve později pochopil, že to byla jen chlapecká iluze a že za svobodu (tedy černošských obyvatel utiskovaných bělochy) se musí bojovat. Kvůli tomu si Mandela prošel vojenským výcvikem a spoluzaložil ozbrojené složky Afrického národního kongresu, nazvané Kopí národa, které mnozí označují za teroristickou organizaci. Spojené státy Mandelu ze seznamu teroristů vyškrtly teprve před dvěma lety.
Tohle drsné období nobelista a někdejší prezident Jihoafrické republiky nezastírá – píše, že byl zločincem a psancem. K tomu přidává řadu úsměvných detailů: třeba o tom, jak se nedlouho po svém propuštění podíval do Kanady a vítali ho tam Eskymáci. Viděl je poprvé v životě.
Výroční oslavaMandela slavil 20. výročí propuštění z vězení večeří |
České vydání Mandelových pamětí načasovalo nakladatelství Práh k jihoafrickému mistrovství světa ve fotbale. Předznamenala ho však smutná událost: při dopravní nehodě tam zahynula Mandelova pravnučka.
