V Evropě je pro buskery příznivá atmosféra především v Paříži, Londýně nebo kolébce pouličního hraní – irském Dublinu. Pravidla buskingu v britské metropoli dovolují s výjimkami několika vybraných míst hrát téměř všude.
Samozřejmě musí buskeři myslet na to, aby nezabírali příliš místa a nerušili hlasitostí rezidenty. Často je jim doporučováno, aby se šli představit majitelům okolních obchodů. Bez povolení mají také zakázáno prodávat své hudební nosiče. Jelikož je však centrum Londýna přeplněno profesionálními buskery, kteří znají své meze, nedochází příliš často k nepříjemnostem.
Bohužel právě profesionálové často připravují o posluchače amatérské buskery. „V Londýně se nám hrálo špatně. Lidé jsou tam vybíravější, když jim jezdí hrát celý svět,“ vzpomíná Denisa Katzer ze skupiny 20 minutes.
Další evropská města včetně Paříže na rozdíl od Londýna vyžadují, aby si buskeři před hraním vyřídili povolenku, za kterou se v některých případech musí zaplatit. Cena se pohybuje od 30 do 60 eur. Funguje to tak v Berlíně, Miláně nebo mnoha španělských městech. Zcestovalí buskeři však tvrdí, že pokud není produkce příliš hlasitá, místní strážníci nepožadují předložení povolení.
Často jsou z předepsaných pravidel sami zmatení, což potvrzuje i Miroslav Patočka, který projížděl s kytarou Itálii. „V Miláně to bylo zvláštní. Každý policista říkal o licencích něco jiného,“ vzpomíná.
Za opravdový ráj buskerů se dá označit festival umění Fringe, který se pravidelně koná v srpnu ve skotském Edinburghu a řadí se k největším na světě. „Viděli jsme tam skvělé umělce, jak se na ulici hroutí v slzách se slovy, že už nikdy hrát nebudou, ale také náhodné spolupráce mezi umělci, které vedly ke skvělému vystoupení,“ popisují své festivalové zážitky Vivian Doumpa a Nick Broad, zakladatelé hnutí The Busking Project.
I přes všechnu radost a svobodu, které pouliční hraní nabízí, někdy má i své stinné stránky. „Bubeník Peter Kováč, který už s námi nehraje, mi vyprávěl, že je ve Švýcarsku při jednom hraní sebrali policisté a drželi na stanici asi dva dny. Pomalu jim nedali ani vodu. Nám se to naštěstí nikdy nestalo,“ říká zpěvák kapely Circus Problem Jiří Čevela, který však jinak o pouličním hraní v zahraničí mluví hlavně s nadšením.
Za problém, který ale nesouvisí s městskými omezením buskingu je podle Jiřího Čevely přeprava nástrojů pomocí nízkonákladových aerolinek, o které důvtipně vypovídá videoklip kapely k písni Rain and Air.
Nová vyhláška, která bude v Praze platit od 1. března, téměř úplně odsunuje pouliční hudební umění z městské části Praha 1 a zakazuje je také na nejvytíženějších místech v dalších částech Prahy, jakými je třeba Letenské náměstí, náměstí I. P. Pavlova nebo ulice Národní. Hlavním důvodem přísných nařízení jsou stížnosti ze stran rezidentů dané lokality a dalších, kteří v místě musí pracovat.
Další omezení v nové vyhlášce vylučuje použití zesilovačů s nízkým výkonem nebo bicích nástrojů. Dále se vymezuje i proti takzvaným etnickým nástrojům nebo nástrojům hlasitým. Ty už však blíže nespecifikuje. V praxi tedy není jasné, o jaké instrumenty jde. Bude také záležet na znalostech jednotlivého městského strážníka, jestli případný zakázaný nástroj správně identifikuje, upozorňují buskeři v diskusích na internetu.
Buskerka Denisa Katzer považuje vydání vyhlášky právě v současné době za paradoxní. „Teď když Praha busking pomalu zakazuje, ostatní česká města ho začínají nejen povolovat, ale dokonce podporovat,“ říká. Milovníci hudby se však nevzdávají. V pátek Prahou prošel karnevalový pochod Busking Wanted na podporu pouličního umění, který uspořádal Vojta Stolbenko a Mikoláš Belec z festivalu nového cirkusu Roztoč fest. Záběry z něj si můžete prohlédnout na videu výše.
V květnu se pak chystá jednodenní festival Praha žije hudbou, kterému vyjádřil podporu třeba Laco Déczi, Marta Kubišová nebo Lenka Dusilová. Jedním z jeho pořadatelů je i Jan Gregar, který se společně s buskery Jiřím Wehlem a Tamarou Baňkovou pokoušel přimět svými projevy městské zastupitele k přijetí mírnější verze vyhlášky.
Podporovatelé buskingu ale nezoufají a věří, že se jim povede přesvědčit nejen úředníky, ale také širokou veřejnost, že význam má nejen busking, ale také společná diskuse.
