Bush je idolem nové punkové vlny

  • 21
Mnozí stěží uvěří, ale George Bush může být i punkovým idolem mládeže. Podle BBC se v USA formuje nová subkultura mladých, tak zvaný konzervativní punkrock. Jeho stoupenci jsou vášnivými fanoušky amerického prezidenta a jeho Republikánské strany.

Michale Graves, frontman kapely Gotham Road, se mladému republikánovi ani trochu nepodobá. Ostříhaný dohola, martensky až pod kolena. Přesto je jedním z nejzavilejších republikánů mezi americkými rockery. Jeho skupina právě vyrazila na velké turné.

Texty Gravesových písní jsou agresivní duchem a málo srozumitelné obsahem. Není to nutné, jeho názory každý zná. "Pop kultura je prolezlá levicovým radikalismem, jemuž jsme vyhlásili válku," napsal na internetové stránce conservativepunk.com.

Takových jako Gotham Road je v americké muzice jako šafránu. Ostří jejich písní směřuje nikoli proti systému, ale proti jeho kritikům. Liberální establishment není podle jejich názoru o nic lepší než konzervativní.

"Podporuji nynější vládu, protože sdílím její hlavní hodnoty. Mám za to, že prezident vede zemi dobrým směrem. Určitě někde existují lidé, kteří by to svedli lépe, ale mezi dnešními uchazeči o Bílý dům je nevidím," říká Graves.

Dvaadvacetiletý Nick Rizzutto, autor stránky conservativepunk.com a fanoušek skupiny Bouncing Souls, sám sebe označuje za "kapitalistického punkera". "Nevidím nic punkového v tom, že navalíme na lidi vysoké daně a budeme je rozmazlovat milodary. Konzervatismus je punkerům duchovně bližší než liberalismus, protože sází na osobní odpovědnost," je přesvědčen Nick.

Johnny Ramone, kytarista skupiny The Ramones, se může považovat za veterána pravicového konzervativního hnutí mezi americkými hudebníky. Když byla v roce 2002 skupina uvedena do Síně slávy rokenrolu, Ramone k pobouření levicového publika uzavřel děkovnou řeč slovy: "Bože, ochraňuj prezidenta Bushe! Bože, ochraňuj Ameriku!"

"V mnoha směrech jsou republikáni punkerům opravdu sympatičtější než demokraté," soudí Anthony de Curtis, redaktor časopisu Rolling Stone. "Stejně jako punkeři jsou sebevědomí až arogantní, respektují sílu a dělí svět na ty, kdo jsou s námi a kdo jsou proti nám."

Samozřejmě, že zdaleka ne američtí punkeři uvažují tímto způsobem. Hnutí se ostatně zrodilo v 70. letech jako jasně protikapitalistické a buřičské. Britští Sex Pistols hlásali anarchii a nihilismus, The Clash otevřeně tíhli k levici.

Green Day, Foo Fighters a na dvě stovky dalších dnešních amerických punkových kapel, které se sdružily kolem internetové stránky punkvoter.com, usilují o porážku Bushe v listopadových volbách. Nedávno vydali sborník písní, v němž se vší punkovou přímostí napadají prezidenta.

Podle amerických hudebních kritiků rozkol mezi americkými punkery je příznačný pro společenskou situaci jako celek. "Amerika je zpolitizována jako nikdy," tvrdí de Curtis. "Dříve patřilo k dobrému tónu nezajímat se o politiku. Dnes už to neplatí a stav punkrocku odráží novou skutečnost."