Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Buřiči z Osmy jsou po sto letech zase spolu

  12:19aktualizováno  12:19
U příležitosti 100. výročí vzniku výtvarné skupiny Osma se koná výstava jejích členů v Českém muzeu výtvarných umění v Praze.

Emil Filla: Autoportrét (1907) | foto: České muzeum výtvarných umění v Praze

Výstava je koncipována jako symbolické gesto připomínající po sto letech první vystoupení malířů, kteří se navždy zapsali do novodobé historie českého výtvarného umění a položili předpoklady pro další vývoj modernistických snah.

Návštěvníci uvidí malířská díla Emila Filly, Bedřicha Feigla, Maxe Horba, Bohumila Kubišty, Otakara Kubína, Emila Pittermanna-Longena, Willyho Nowaka a Antonína Procházky.

Společnými jmenovateli jejich usilování byly v první řadě kolegiální vztahy, neboť vlastně všichni, s jistými malými rozdíly, studovali společně na Akademii výtvarných umění v Praze. Dále je spojovaly především snahy po moderním výtvarném výrazu.

Tehdejší stav na Akademii nebyl rozhodně ideální, jejich pedagogové - byli to třeba Schwaiger, Bukovac a Thiele - patřili k zastáncům tradičnějších orientací, ale dokázali přece jenom projevit k usilování mladých jistou toleranci.

Mladí, kteří na jaře roku 1907 otevřeli výstavu v najatém krámu v Králodvorské ulici na Starém Městě Pražském (18. dubna až 18. května 1907), vykročili nebojácně. Uvědomovali si malost tehdejších českých poměrů a rozhodli se své tvůrčí postoje konfrontovat s evropským děním. Seznamovali se s ním, cestovali a především spolu diskutovali a vyměňovali si názory.

Tehdejší Praha sice nepatřila k umělecky vyhlášeným enklávám, nicméně již v roce 1902 zde proběhla výstava Augusta Rodina a v roce 1905 stěžejní výstava norského malíře Edwarda Muncha. Tou byli všichni aktéři Osmy bez výjimky uhranuti.

Nacházeli také oporu v dobových filozofických teoriích, zejména u Schopenhauera. Následně je také podporovali zdejší historici umění F.X. Šalda, K. B. Mádl a Antonín Matějček. V roce 1908 pak proběhla 2. výstava Osmy. Obě tak položily předpoklady pro další modernistické výboje českého výtvarného umění.

Autoři: ,




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Akt stojícího muže a ženy, Pablo Picasso, 1969
Jako ve Vídni. Liberec láká na Picassa, Dalího i rakouské radikály

Prostory Oblastní galerie Liberec od pátku až do října zaplní díla Pabla Picassa, Alberta Giacomettiho, Salvadora Dalího a dalších velikánů výtvarného umění....  celý článek

Malíř a ilustrátor Karel Franta měl být podle rodinné tradice hudebníkem.
Zemřel výtvarník Karel Franta. Psal i kreslil komiks Malý Vinnetou

Ve věku 89 let zemřel ve středu ve svém pražském domově výtvarník Karel Franta. ČTK to dnes oznámil básník František Novotný, který s ním vydal tři sbírky a...  celý článek

Jan Zrzavý
Žlutý Kristus a další Zrzavého poklady. V létě bude i Kyncl a Gutfreund

Letní prázdniny se blíží, přesto galeristé po celém Česku stále pilně chrlí na své návštěvníky nové a nové výstavy. K vidění je dílo Jana Zrzavého, Františka...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.