Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Brundibár míří z Terezína do Madridu. Připomene válečné hrůzy

  11:51aktualizováno  11:51
Původně to mělo být prostě veselé dílko pro děti o potrestaném zlém flašinetáři, nakonec se z něj však stal symbol vzdoru. Operu Brundibár složil pražský židovský skladatel Hans Krása na text spisovatele Adolfa Hoffmeistera už roku 1938, ale do dějin vešla až díky uvádění v terezínském ghettu, kam byl Krása deportován roku 1942.

Z opery Brundibár | foto: České centrum

V těžkých podmínkách tam malí vězni operu odehráli více než padesátkrát, než je transporty začaly odvážet do vyhlazovacích táborů. S jedním odjel i Krása, posléze zavražděný v plynové komoře v Osvětimi.

Od druhé poloviny 70. let a zvláště pak od 90. let minulého století se Brundibár začal vracet k divákům v různých zemích. V Madridu zazněl roku 2008 na půdě Univerzity Karla III. Teď Brundibára nastudovalo i madridské Teatro Real (Královské divadlo), které patří ke světovým operním domům. Dosud přitom nebylo obvyklé, aby se komorní dětská opera hrála na velké scéně.

Fotogalerie

Španělskou verzi připravili s dětským sborem Pequeňos Cantores de la Jorcam, režisérka Susana Gómezová a dirigent Jordi Francés. Premiéra se koná dnes, už během týdne však představení zhlédly školní děti.

Podle uměleckého ředitele Teatro Real Joana Matabosche není zařazení Brundibára do repertoáru náhodné. „Souvisí s celkovou dramaturgií sezony: Parsifal Richarda Wagnera, Brundibár, Mojžíš a Áron od Arnolda Schönberga a Císař z Atlantidy Viktora Ullmanna. Všechna tato díla mají co do činění se středoevropským antisemitismem v době, kdy Evropa rezignovala na svoje kulturní a civilizační hodnoty,“ vysvětluje Matabosch.

Podle něj všechny tyto opery nějakým způsobem odrážejí i touhu po silných lídrech, což dnes začíná být opět aktuální téma v Evropě i USA. „Španělé ho vnímají vzhledem ke zkušenosti s diktátorem Frankem citlivě. Z toho důvodu je pro nás uvedení Brundibára velmi emotivní záležitostí,“ dodává.

Inscenaci doprovází speciální program, který připravilo České centrum v Madridu. Uspořádalo například přednášky Dagmar Lieblové, rodačky z Kutné Hory, která v terezínských představeních zpívala a jako jedna z mála tehdejších aktérů přežila.

Ředitel Českého centra v Madridu Stanislav Škoda upozorňuje také na výstavu kreseb terezínských vězňů z Památníku Terezín v prostorách Teatro Real. „Španělé dějiny holokaustu znají velmi dobře, ale málokdy si je spojují například s krásami Prahy nebo vůbec s Českou republikou,“ dodává.



Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.