Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Brundibár míří z Terezína do Madridu. Připomene válečné hrůzy

  11:51aktualizováno  11:51
Původně to mělo být prostě veselé dílko pro děti o potrestaném zlém flašinetáři, nakonec se z něj však stal symbol vzdoru. Operu Brundibár složil pražský židovský skladatel Hans Krása na text spisovatele Adolfa Hoffmeistera už roku 1938, ale do dějin vešla až díky uvádění v terezínském ghettu, kam byl Krása deportován roku 1942.

Z opery Brundibár | foto: České centrum

V těžkých podmínkách tam malí vězni operu odehráli více než padesátkrát, než je transporty začaly odvážet do vyhlazovacích táborů. S jedním odjel i Krása, posléze zavražděný v plynové komoře v Osvětimi.

Od druhé poloviny 70. let a zvláště pak od 90. let minulého století se Brundibár začal vracet k divákům v různých zemích. V Madridu zazněl roku 2008 na půdě Univerzity Karla III. Teď Brundibára nastudovalo i madridské Teatro Real (Královské divadlo), které patří ke světovým operním domům. Dosud přitom nebylo obvyklé, aby se komorní dětská opera hrála na velké scéně.

Fotogalerie

Španělskou verzi připravili s dětským sborem Pequeňos Cantores de la Jorcam, režisérka Susana Gómezová a dirigent Jordi Francés. Premiéra se koná dnes, už během týdne však představení zhlédly školní děti.

Podle uměleckého ředitele Teatro Real Joana Matabosche není zařazení Brundibára do repertoáru náhodné. „Souvisí s celkovou dramaturgií sezony: Parsifal Richarda Wagnera, Brundibár, Mojžíš a Áron od Arnolda Schönberga a Císař z Atlantidy Viktora Ullmanna. Všechna tato díla mají co do činění se středoevropským antisemitismem v době, kdy Evropa rezignovala na svoje kulturní a civilizační hodnoty,“ vysvětluje Matabosch.

Podle něj všechny tyto opery nějakým způsobem odrážejí i touhu po silných lídrech, což dnes začíná být opět aktuální téma v Evropě i USA. „Španělé ho vnímají vzhledem ke zkušenosti s diktátorem Frankem citlivě. Z toho důvodu je pro nás uvedení Brundibára velmi emotivní záležitostí,“ dodává.

Inscenaci doprovází speciální program, který připravilo České centrum v Madridu. Uspořádalo například přednášky Dagmar Lieblové, rodačky z Kutné Hory, která v terezínských představeních zpívala a jako jedna z mála tehdejších aktérů přežila.

Ředitel Českého centra v Madridu Stanislav Škoda upozorňuje také na výstavu kreseb terezínských vězňů z Památníku Terezín v prostorách Teatro Real. „Španělé dějiny holokaustu znají velmi dobře, ale málokdy si je spojují například s krásami Prahy nebo vůbec s Českou republikou,“ dodává.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Záběr z festivalu Brutal Assault 2017
Brutal Assault hlásí rekordní návštěvu, metalisté udělili lepší dvojku

Na metalový festival Brutal Assault, který v neděli skončil v areálu pevnosti v Josefově na Náchodsku, dorazilo rekordních zhruba 20 tisíc návštěvníků. Ti v...  celý článek

Mig 21
Jen na Okoři se mohlo stát, že se Macháček ráno probudil vedle Hapky

Pro koho by bylo sobotní vystoupení Robbieho Williamse v pražských Letňanech příliš masovou akcí, nebo by se chtěl naopak před večerním koncertem hudebně...  celý článek

Miroslav Žbirka
Miro Žbirka zahraje se symfoniky. Zazní vlastní písně i Beatles

Zpěvák Miro Žbirka v úterý 19. prosince zahraje společně s Moravskou filharmonií Olomouc v pražském Kongresovém centru. Koncert se koná v rámci festivalu České...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.