Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Hořící keř Evropskou filmovou cenu nezíská. Favoritem je belgický snímek

  16:29aktualizováno  16:29
Film nazvaný The Broken Circle Breakdown získal v Seville nejvíce nominací a stal se tak favoritem Evropských filmových cen za letošní rok.

Nejvíce nominací na evropské ceny má snímek Broken Circle Breakdown. | foto: BF

Belgický snímek dostal celkově pět nominací. Několik filmů, včetně britské adaptace Anny Kareniny, dostalo nominace ve třech hlavních kategoriích. Oznámila to v Seville Evropská filmová akademie. Český kandidát, snímek Hořící keř polské režisérky Agnieszky Hollandové, se do nominací nevešel.

Je to vůbec poprvé, co belgický film získal tolik nominací na evropskou cenu. Příběh lásky The Broken Circle Breakdown byl navržen na ocenění za nejlepší film, pro nejlepšího režiséra (Felix Van Groeningen), herce (Johan Heldenbergh), herečku (Veerle Baetensová) a scénář (Van Groeningen a Carl Joos). Po třech nominacích dostaly italské filmy Velká nádhera a Nejvyšší nabídka, francouzské Dans la maison (U nich doma) a Život Adèle a německý debut Oh Boy! (Sakra, kluku!).

Fotogalerie

Na nejlepší evropský film byl navržen milostný příběh dvou dívek Život Adèle, který již letos dostal Zlatou palmu v Cannes, Nejvyšší nabídka, Velká nádhera, Oh Boy! a španělské drama Sněhurka: Jiný příběh.

Evropskou komedií roku se stane některý z navržených filmů Rozkoš v oblacích španělského režiséra Pedra Almodóvara, dánská Svatba mezi citróny režisérky Susanne Bierové, italský Benvenuto presidente! (Vítejte, pane prezidente) od Riccarda Milaniho a chorvatský Svecenikova djeca (Knězovy děti).

V kategorii nejlepší režisér nominaci dostali vedle Van Groeningena také Abdal Latíf Kešiš (Život Ad?le), Giuseppe Tornatore (Nejvyšší nabídka), Paolo Sorrentino (Velká nádhera), François Ozon (Dans la maison) a Pablo Berger (Sněhurka: Jiný příběh).

O ocenění pro nejlepší herečku se budou vedle Baetensové ucházet Barbara Sukowa (Hannah Arendtová), Keira Knightleyová (Anna Karenina), Naomi Wattsová (Nic nás nerozdělí), a Rumunka Luminita Gheorghiuová (Pozice dítěte).

Na evropského herce roku byli navrženi vedle Heldenbergha také Jude Law (Anna Karenina), Fabrice Luchini (Dans la maison), Tom Schilling (Oh boy!) a Toni Servillo (Velká nádhera). Na nejlepšího scenáristu byl nominován mezi jinými Brit s českými kořeny Tom Stoppard, který napsal scénář Anny Kareniny.

Jména vítězů v desítce hlavních kategorií budou oznámena na slavnostní ceremonii v Berlíně 7. prosince. Již koncem října Evropská filmová akademie oznámila vítěze v technických kategoriích. Nejlepší hudbu k filmu napsal Ennio Morricone (Nejvyšší nabídka), nejlepší výpravu připravila filmová architektka Sarah Greenwoodová (Anna Karenina) a nejlepší kostýmy navrhl Paco Delgado (Sněhurka: Jiný příběh).

Cenu za celoživotní dílo dostane v Berlíně francouzská herečka Catherine Deneuveová a ocenění za evropský přínos světovému filmu Pedro Almodóvar.

Loni se vítězem Evropských filmových cen stal snímek Láska Rakušana Michaela Hanekeho. V kategorii animovaných filmů si ocenění odnesl český snímek Alois Nebel Tomáše Luňáka. Evropskou filmovou cenu kromě Luňáka dosud získali jen dva čeští tvůrci. Miloš Forman si v roce 1997 odnesl za film Lid versus Larry Flynt ocenění udělované Evropanům, kteří prorazili ve světové kinematografii. Režisérka Helena Třeštíková pak v roce 2008 zvítězila v kategorii dokumentárních filmů se snímkem René.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Zdravotnická záchranná služba hl. m. Prahy
Vedoucí ekonomického oddělení

Zdravotnická záchranná služba hl. m. Prahy
Hl. m. Praha, Středočeský kraj

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.