Anna Reidová: Leningrad (obálka knihy)

Anna Reidová: Leningrad (obálka knihy) | foto: Jota

Britská historička sugestivně líčí hrůzy blokády Leningradu

  • 118
S výmluvným názvem Leningrad a podtitulem Tragédie obleženého města 1941–1944 vydává nakladatelství Jota knihu britské historičky Anny Reidové, popisující historie jedné z nejneuvěřitelnějších událostí druhé světové války.

Jedenáct týdnů poté, co Hitler zahájil operaci Barbarossa, 8. září 1941, byl obklíčen Leningrad. Německé armádě se nepodařilo město dobýt dva a půl roku a během 872 dní blokády ve městě zahynuly dva miliony lidí. Pokud by město padlo, zřejmě by historie druhé světové války a dvacátého století vypadala jinak. V knize Leningrad autorka poutavě popisuje celou blokádu i to, co jí předcházelo.

Anna Reidová

Narodila se v roce 1965, vystudovala práva v Oxfordu a ruskou historii na katedře slovanských a východoevropských studií prestižní londýnské univerzity UCL. Kariéru začala jako konzultantka a ekonomická novinářka. V letech 1993–1995 žila v Kyjevě, kde pracovala jako korespondentka pro Economist a Daily Telegraph. Kromě Leningradu je autorkou knih Borderland: A Journey Through the History of Ukraine (2000) a The Shaman's Coat: A Native History of Siberia (2002).

Reidová široce čerpá z rozhovorů s pamětníky a deníkových zápisků účastníků bojů a obléhání z obou stran, oficiálních memorand, hlášení a jiných zdrojů. Vychází také z nově otevřených sovětských archivů, které jí umožňují odhalit závoj nad skutečností, jímž realitu města zakrývala po dlouhou dobu sovětská propaganda.

Zvlášť sugestivně autorka líčí neuvěřitelné útrapy obyvatel obleženého města. Život těchto plně civilizovaných Evropanů 20. století jako by se vrátil o dvě stě let zpátky. Stráže na hřbitovech stavěly čerstvě přivezená zmrzlá těla do sněhu, aby jimi označily místa masových hrobů. Životně důležité bylo vlastnit sáňky, podomácku vyrobená kamínka a lampy. Součástí živoření v obleženém městě bylo také rabování, vraždy a kanibalismus, stejně jako neobyčejná statečnost a sebeobětování.

Autorka se pokouší odpovědět na řadu otázek. Mohla lepší práce leningradského vedení zabránit tak ohromným ztrátám na životech? Jak blízko měl Leningrad k tomu, aby padl do německých rukou? Jakou úlohu při blokádě města sehrál Stalin a Moskva? Proč Němci město nikdy nedobyli? Proč se město nezhroutilo v nejhorších chvílích blokády do čiré anarchie? A hlavně, jak ti, kteří ve městě žili, dokázali všechny nelidské útrapy přežít?