Ukázkou je třeba loňský vítěz Bookerovy ceny román The Gathering (Setkání) Anne Enrightové: neokázale a jednoduchým jazykem líčí rozklad obyčejné rodiny. Do kategorie psychologických románů by se daly zařadit i dvě prózy, které se objevily na českém trhu: Třináct měsíců Davida Mitchella a Zítřek Grahama Swifta.
U Mitchella je komornější téma novinkou. Mladý autor si získal uznání složitými díly pro náročné čtenáře, která přecházejí ze století do století, střídají žánry, styly, postavy a vyslovují se k lidské civilizaci, neměnnosti historie i lidské povahy.
Jak si však povšiml jeden z kritiků, Mitchell v nich sice mistrovsky spojil velké množství hlasů, ale nedal zaznít tomu vlastnímu. Učinil to až ve čtvrtém románu Třináct měsíců, kterým šokoval všechny, kteří čekali, že půjde ve vyšlapaných stopách a napíše další dílo ve stylu veleúspěšného Atlasu mraků.
Třináct měsíců je povedenou, částečně autobiografickou studií dospívání. Hrdinou je třináctiletý chlapec Jason, který nás zavádí do doby kolem války o Falklandy. Kromě běžných starostí s učiteli a kamarády však čelí i závažnějšímu problému: rozpadu manželství svých rodičů.
V Mitchellových očích není dětství sladkým obdobím nevědomosti, ale dobou, kdy si děti více než kdy jindy uvědomují, jak krutý a nepochopitelný může být svět kolem nich. Zvláště pokud jsou nadmíru citlivé a vnímavé a trpí vadou, která jim každodenně ztrpčuje život (v Jasonově případě koktavost).
Mitchell se tak zařadil mezi autory, kteří zpochybňují tradiční pojetí dětství a zároveň uvedli do literatury téměř geniální dětské hrdiny trpící nějakou psychickou chorobou či traumatem (například J. Banville, M. Haddon).
Druhý román Zítřek od neméně populárního Brita Grahama Swifta je odlišný. Na rozdíl od Mitchella měl Swift za svou dlouholetou kariéru dostatek příležitostí vyrovnat se s vlastním dětstvím, experimentovat s formou i obsahem a vyslovit se k nejrůznějším tématům, především historii a jejímu vztahu ke skutečným lidským osudům.
Autor, známý českým čtenářům zejména již kultovním dílem Země vod, "zabrousil" do světa dospělých, partnerských vztahů a institutu rodičovství.
Zítřek je vlastně jedním dlouhým proudem vědomí, zpovědí manželky a matky Pauly Hookové, kterou čeká pravděpodobně nejtěžší chvíle jejího života. Spolu s manželem se rozhodli říci svým dětem, dvojčatům Katce a Nickovi, pravdu o jejich stvoření, která může zapůsobit jako časovaná nálož.
Paula v otevřené výpovědi adresované pubertálním potomkům bilancuje život, vzpomíná na mládí a již mrtvé příbuzné, zamýšlí se nad tím, jaké potenciální následky může prozrazení rodinného tajemství přinést.
Swift není v případě Zítřku příliš sdílný. Po vzoru detektivních románů trousí indicie pomalu, velmi nerad poodkrývá jednotlivé trumfy, které má v ruce, takže čtenář předlouho vůbec netuší, o jaké úzkosti to Paula mluví, jaké děsivé tajemství může středostavovská matka mít.
Teprve v polovině knihy autor poodhalí, čeho se nevítaná pravda týká, a malinko zmírní nejistotu, se kterou musel čtenář po několik desítek stran bojovat.
Bohužel ani tato postupná gradace nedokáže zcela přehlušit pocity, které při četbě Zítřku převažují: že i přes silné a dnes čím dál aktuálnější téma (jehož podstatu by bylo škoda prozradit) se Swift neponořil dostatečně do hloubky, že jeho psychologická studie jednoho partnerského svazku klouže spíše po povrchu.
David Mitchell: Třináct měsíců
BB/art, Praha 2007, překlad Petra Diestlerová, 392 stran, doporučená cena 299 korun.
Hodnocení MF DNES: 80 %
Graham Swift: Zítřek
Odeon, Praha 2007, překlad Alena Jindrová-Špilarová, 208 stran, doporučená cena: 239 korun.
Hodnocení MF DNES: 70 %
