Brandon Flowers

Brandon Flowers | foto: Universal

RECENZE: Brandon Flowers už The Killers nepotřebuje

  • 2
Zpěvák populární americké kapely na své druhé sólové desce The Desired Effect podstatně těží ze zvuku populární hudby osmdesátých let. Ale neztrácí svůj rukopis.

Nestává se často, aby zpěvák na sólových deskách začal přerůstat tvorbu své vlastní kapely. Ve srovnání s tři roky starým albem Battle Born od The Killers je však patrné, že jejich frontman Brandon Flowers si dost dobře vystačí i sám.

The Desired Effect

75 %

Autor: Brandon Flowers

CD, 399 korun

Nejenže v písničkách je stále rozpoznatelná zvláštní melancholie jeho rukopisu, Flowers se bez závazků ke kapele se stadionovými povinnostmi stylově uvolňuje do čím dál popovějšího zvuku. Což v jeho případě není cesta špatným směrem.

Jak naznačil už na svém prvním sólu Flamingo, všeobjímající zvuk syntezátorů a estetika 80. let jdou s jeho vysokým hlasem skvěle dohromady a dávají jeho pompézním melodickým linkám a refrénům to správné vyznění.

Ta inspirace je neskrývaná. K tvorbě alba Flowers přizval Ariela Rechtshaida, který má jméno díky produkci nezávislé senzace HAIM, desku míchal Alan Moulder známý spoluprací s Depeche Mode, Arctic Monkeys nebo Nine Inch Nails. Mezi přizvanými hudebníky jsou Neil Tennant z Pet Shop Boys, Bruce Hornsby a Tony Levin od Petera Gabriela a řada dalších.

Obálka desky The Desired Effect

Duran Duran za rohem

Flowers album otevírá sebevědomou skladbou Dreams Come True, kterou kupředu pohání hymnické žestě a zdobí gospelové vokály a text jemně zaprášený dekadencí.

V následující Can’t Deny My Love už dává svou vášeň pro osmdesátá léta znát naplno – od rytmu, melodiky až po použité zvuky i způsob mixu. V I Can Change se Brandon Flowers s hlavou vztyčenou vrhá rovnou do víru diskoték. A posluchač aby radši obezřetně koukal, jestli mu za zády nevybafnou Duran Duran.

Při tom všem dloubání se v minulosti je sympatické, že výsledkem se stala osobitá deska, která se jen netopí v tom, co bylo. Flowers si svou popovou přítomnost užívá a písničkám plným nenápadných detailů a odkazů dokáže dát to nejdůležitější: cit a energii. V tomto ohledu jako by se mu povedlo vrátit se do období desky Hot Fuss, tedy nejlepší nahrávky, kterou udělal s The Killers.

Přestože ti žádný rozpad nebo krizi nevyhlásili, s takovouhle sólovou deskou, která má navíc slušné prodejní výsledky, je zřejmé, že pro Brandona Flowerse by nebylo těžké pokračovat dál.