Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Bourneova pomsta. Agent, který změnil Jamese Bonda, pracuje pro Mosad

  13:50aktualizováno  13:50
Muž, který změnil Jamese Bonda. To je agent Jason Bourne. Dnes má tvář herce Matta Damona, ale stvořil ho autor špionážních románů Robert Ludlum. Nakladatelství Domino Ludluma vydává už od roku 1999, teď vychází osmý díl série nazvaný Bourneova pomsta. Jenomže ji vlastně vůbec nenapsal Ludlum.

Bourneovo ultimátum - Fotografie z filmu Bourneovo ultimátum (2007) | foto: Bontonfilm

Robert Ludlum pracoval původně jako herec, narodil se už v roce 1927, a až když mu bylo kolem čtyřicítky, přesedlal na psaní knih. Věnoval se špionážním thrillerům, do praktik agentů viděl tak detailně, že se o něj svého času dokonce zajímala CIA, protože se bála, že mu některý z jejích agentů donáší. Klima studené války Ludlumovi maximálně vyhovovalo. Po jedenácti úspěšných románech vyšel v roce 1980 první Bourne, autor ho nazval Bourneova totožnost, dnes se u nás ovšem prodává pod názvem Agent bez minulosti. To díky stejnojmennému filmu. Ostatní bourneovky už jméno agenta v názvu drží.

Matt Damon ve filmu Bourneovo ultimátum (2007)

Matt Damon ve filmu Bourneovo ultimátum (2007)

„Jason Bourne se zrodil v době, kdy do prezidentského úřadu nastoupil Ronald Reagan, v Američanech doznívalo trauma vietnamské války, Sovětský svaz uskutečnil invazi do Afghánistánu, studená válka se začala nést ve znamení hrozeb jaderným útokem,“ dokresluje detaily vydání prvního Bournea nakladatelka Karin Lednická. Bournea tehdy hltali čtenáři celého západního světa, k nám se ovšem dostat nemohl.

„Jeden můj známý se pokusil propašovat bourneovskou sérii v osmdesátých letech cestou vlakem z Paříže v domnění, že průměrný celník nějakého Ludluma znát nebude. Mýlil se - Bournea znali i strážci československé hranice a kontraband zabavili,“ popisuje Lednická. V polistopadovém Československu se odehrál první pokus Ludlumovy knihy vydávat velmi brzy, tehdy však ještě Bourne zapadl, „chytil“ se teprve na druhý pokus. Prvního dílu se dodnes prodalo třicet tisíc výtisků.

Robert Ludlum zemřel v roce 2001. Jenomže Bourne žije dál. V jeho psaní pokračuje autorův blízký přítel Eric Van Lustbader, bourneovek napsal už devět. Hodnota ludlumovského knižního impéria se odhaduje na miliardu dolarů.

První byl Chamberlain

Napětí sálající z vaší čtečky

Stáhněte si elektronickou knihu Bourneova pomsta za 169 Kč na Knihy.iDNES.cz

Na síle kultu má svůj podíl i hollywoodské zpracování Agenta bez minulosti a dalších tří Bourneových příběhů, hlavní roli měl původně ztvárnit Brad Pitt, který ovšem roli odmítl. Nakonec Bournea hraje Matt Damon. Ovšem nejenom on, známá je i adaptace prvního bourneovského románu z roku 1988 s Richardem Chamberlainem v hlavní roli.

„Modernější filmové zpracování předlohu příliš nereflektovalo, mimo jiné proto, že se výrazně změnila geopolitická situace,“ vysvětluje Lednická. Právě detailní znalost soudobé historie a politické rozdělení světa bylo nejsilnější Ludlumovou devízou. To je ostatně i jeden z hlavních rysů, který odlišuje jeho agenta od hrdiny o trochu slavnějšího, Iana Fleminga.

„Bourne si nelibuje v rychlých autech, nepije martini a neužívá vychytávek z dílny hravého génia, adrenalin bourneovek má jiné zdroje. Přestože ženy hrají v Bourneových příbězích mnohdy zásadní roli, nikdo by je nikdy nenazval bournegirls. Bourne je dospělejší, vyzrálejší a vážnější, realističtější,“ dodává Lednická. Filmová verze s prodeji knih o Bourneovi nezamávala nijak výrazně, dokázala ovšem jinou věc: pod jejím vlivem se začaly měnit i filmové bondovky.

Aktuálně vydaná Bourneova pomsta nutí agenta k cestám kolem celého světa - zadavatelem mise je izraelský Mosad, předmětem pátrání obchod mezi vysokým čínským představitelem a mexickým drogovým bossem a své sehraje i současné Rusko.







Hlavní zprávy

Baví vás vaření?
Baví vás vaření?

Inspirujte se recepty na eMimino.cz

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.