Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Kubišta, jeho kolegové i následovníci. Ostrava uvidí díla za miliardu

  15:23aktualizováno  15:23
Ostravská Galerie výtvarného umění představuje tvorbu Bohumila Kubišty a jím inspirovaných tvůrců - Emila Filly, Vincence Beneše, Jana Zrzavého, Josefa Váchala, Františka Muziky nebo Ivana Pinkavy. Výstavu Zářivý krystal hostí Dům umění.

Bohumil Kubišta, Autoportrét, 1910 | foto: Národní galerie v Praze

Jsou to jména, se kterými se milovník umění setká na jednom místě spíš na větších aukcích. Ostatně Zátiší od Bohumila Kubišty, který celou výstavu v ostravském Domě umění „zaštiťuje“, se loni v květnu vydražilo za šestnáct milionů korun. Galerie výtvarného umění v Ostravě dala dohromady jeho dílo i práce autorů, kteří se jím či jeho tvorbou inspirovali. Výstava nese název Zářivý krystal a potrvá do 4. ledna 2015. Galerie považuje výstavu za vrchol letošního roku. Dům umění byl kvůli jejím přípravám dokonce na dva týdny uzavřen. Výsledek zřejmě bude stát za to.

Fotogalerie

Inspirace Munchem

Návštěvníci výstavy se totiž mohou vedle Kubištových pláten těšit také na díla dalších autorů zvučných jmen, jako je Emil Filla, Vincenc Beneš, Antonín Procházka, Jan Zrzavý, Josef Váchal, Josef Šíma, František Muzika, Jindřich Štyrský a další. Celkem se v Ostravě představí kolem padesáti výtvarníků, jak Kubištových soudobých kolegů, tak tvůrců současných včetně například fotografa Ivana Pinkavy (1961). Hodnota vystavených exponátů podle odhadů přesáhne miliardu korun.

Bohumil Kubišta (1884–1918) zastával v rámci českého moderního umění dvacátého století zásadní a vůdčí roli. Výstava je jeho zevrubnou retrospektivou – i když představuje i řadu dalších tvůrců, jejími třemi oddíly Kubištovo dílo prostupuje.

Součástí projektu je i nové zpracování malířova životopisu. Díky zevrubným archivním výzkumům tak výstava a doprovodná výpravná publikace z nakladatelství Arbor Vitae odhalí i dosud neznámé peripetie Kubištova dobrodružného života.

Po studiích v Praze odcestoval na akademii do Florencie. V období 1905–1907 přecházel od akademického postimpresionismu k expresionismu. Jako myšlenkově originální osobnost se stal neoficiálním mluvčím Osmy, generační skupiny, která byla zásadně ovlivněna pražskou výstavou Edvarda Muncha z roku 1905.

Kubištovy obrazy byly založené na přísném vyvažování jednotlivých prvků, uplatňoval v nich komplementární barevné vztahy a kompoziční princip zlatého řezu. Během roku 1910 se v Paříži seznámil s prekubistickými díly Picassa i Braqua, kubistické tendence se následně u něj začaly rovněž projevovat. Geometrickou řečí se snažil aktualizovat například i náboženské motivy. Z umělců své generace byl nejblíže k futuristickému zachycení pohybu a energie moderní doby.

Z existenčních důvodů vstoupil do armády, kde působil jako důstojník dělostřelectva v chorvatské Pule. Krátce po konci první světové války zemřel na španělskou chřipku, jejíž pandemie tehdy zahubila desítky milionů lidí.

Z galerií i soukromých sbírek

Galerie výstavou navazuje na úspěšné projekty Sváry zření, Černá slunce a Jan Zrzavý: Božská hra, které v uplynulých letech k Ostravě přitáhly pozornost desetitisíců návštěvníků.

Na přípravě projektu se podílelo několik desítek tuzemských i zahraničních institucí. Exponáty zapůjčila například královéhradecká Galerie moderního umění, jež se nyní rekonstruuje, Národní galerie v Praze, soukromá brněnská Richard Adam Gallery nebo pražské Museum Kampa.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.