Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Radní ČT kritizovali Bohému, přístup tvůrců přirovnali k Majoru Zemanovi

  17:29aktualizováno  17:29
Nedávno odvysílanému seriálu Bohéma vyčetli někteří radní České televize nesprávné nakládání s fakty. Vedení televize se bránilo, že nejde o dokument, ale pouze o uměleckou tvorbu na motivy skutečných událostí.

Podle radního Zdeňka Šarapatky by i přesto měl být seriál v základních bodech fakticky správný. Uvedl například scénu vyznamenání herce Vlasty Buriana od protektorátního prezidenta Emila Háchy. Stejné vyznamenání ve skutečnosti dostala i další z ústředních postav seriálu, režisér Otakar Vávra, což však v díle zmíněno nebylo, dodal radní.

Slovy o seriálu natočeném pouze na motivy skutečných událostí by ovšem šlo hájit i díl Štvanice z normalizačního seriálu Major Zeman, reagoval na názor programového šéfa ČT radní Michael Hauser. Podle jeho kolegy Luboše Beniaka je však velice nešťastné srovnávat Bohému s Majorem Zemanem. Díla se také zastal předseda rady Jan Bednář. Ocenil odvahu, s jakou se tvůrci pustili do díla, které se týká obtížné doby nedávné historie.

Fotogalerie

Radní ČT v médiích zaznamenali například vyjádření herečky Jany Štěpánkové, která zobrazení svého otce Zdeňka Štěpánka v seriálu označila za dehonestaci a lež. Jeho vnuk a šéfredaktor týdeníku Respekt Erik Tabery zase poukázal na to, že Štěpánek nebyl tím, kdo v rozhlasu přečetl prohlášení o odstoupení Sudet Německu.

Podle mluvčí České televize Alžběty Plívové nejsou některé stížnosti na historická fakta oprávněné. O vystoupení Štěpánka v rozhlasu s prohlášením československé vlády o přijetí anglo-francouzského ultimáta existují různé záznamy. Existuje o tom například článek v dobovém tisku a odkazují na něj rovněž novější publikace, uvedl v analýze pro ČT historik a odborný poradce seriálu Bohéma Petr Koura.

Pod šestidílnou televizní sérií Bohéma jsou podepsáni scenáristka Tereza Brdečková a režisér Robert Sedláček. Ukazuje osudy českých filmových legend a příběh barrandovského studia. Příběh začíná v období před mnichovskou dohodou a končí v roce 1953 (recenze zde).

Autoři: ,




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.