Tak začíná pořad k nedožitým osmdesátinám Vladimíra Dvořáka Vzpomínky nám zůstanou, který ČT 1 uvede 14. května. Točil se o víkendu a mezi hosty se vystřídaly všechny generace umělců.
"Jeho smeče jsem odrážela zase jeho smeči. Všechno psal sám, on byla hlava naší dvojice," vzpomínala Bohdalová na partnerství s Dvořákem v legendárním Televarieté, jehož nejslavnější scénky pořad připomene.
V něm stanul po hereččině boku Václav Postránecký. Když se jí ptá, co mu ve srovnání s Dvořákem chybí, dostane odpověď: "Všechno!"
Postránecký se sice s Dvořákem osobně míjel, protože komice se prý tehdy ještě nevěnoval, ale pro jeho tvorbu má jen slova uznání.
"Kdesi v pozadí jeho humoru cítím stopy pláče, zvláštní stesk. A jeho písňové texty, to je poezie," tvrdí herec.
Právě písně s Dvořákovými texty chce pořad znovuobjevit. "To je dobře, jinak si člověk ani neuvědomí, kolik jich napsal," těší se Ladislav Županič, kterého v pořadu čeká konfrontace s časem.
Známou Kristýnku ze hry Sto dukátů za Juana totiž zpívá nejprve v archivní televizní verzi z roku 1971 – a s odstupem let přímo na pódiu. Další písně si rozdělí Karel Gott, Karel Hála, Karel Černoch i mladí Bohuš Matuš, Daniela Šinkorová či Tereza Duchková.
K pamětníkům patří také herec Lubomír Lipský, který zažil komediální duo Dvořáka s Josefem Hlinomazem na divadelních prknech už počátkem 50. let.
"A pak, 1. března 1955, měl na jevišti premiéru Limonádový Joe, kde Dvořák hrál barmana. Měl tam jen začátek, konec a jedinou větu – Tak co si dáte? – ale roli si rozšířil, jak žertoval, o sto procent! Takže zněla – Tak co si dáte? Nebo si nic nedáte?" líčí Lipský.
Začátky Vladimíra Dvořáka zažila rovněž jeho první spolukonferenciérka Soňa Červená, letošní držitelka ceny Thálie.
"Dali jsme se dohromady jako dva mladí lidé, kteří chtěli přinášet dobrou náladu – pokud se to v té době ještě dalo," vypráví.
Podle herečky, která měla Werichovu průpravu, psal Dvořák výborně: "Vtipně, inteligentně, nikdy jsme nepoužívali vulgarit. A nikdy jsme se nesmáli vlastním vtipům," zdůrazňuje Červená.
Podobné zážitky měla s Dvořákem Bohdalová, včetně precizní přípravy, vybrušování, zkoušení. Teď žádá diváky: "Smějte se, prosím, opravdu upřímně a srdečně, to je pro nás ta správná injekce!"
Po Menšíkovi, V+W a Dvořákovi uctí ČT další mistry. V divadle Jana Hrušínského připomene syn svého otce Rudolfa Hrušínského.
