„Necítil jsem žádný tlak. Pravděpodobnost, že bych zopakoval předchozí úspěch, je minimální. Zaměřil jsem se hlavně na to, aby mě nové skladby bavily, abych s nimi mohl být maximálně spokojen. Bylo to svým způsobem uvolňující,“ řekl třicetiletý Blunt, kterého domácí publikum slyšelo 18. července 2006 v Lumbeho zahradě Pražského hradu.
Možná je Blunt opravdu skromný, anebo spíše chytrý. Zná cenu úspěchu, o který se léta marně pokoušel, než si Britové a s nimi spousta dalších posluchačů v Americe, Evropě či Asii oblíbili jeho zalykavou baladu You’re Beautiful.
Příběh vojáka, sloužícího na mírové misi vPrištině, pak dostal takřka pohádkově hitparádové vyvrcholení a Blunt se rychle ocitl mezi obletovanými celebritami.
Balady s rockovým kořínkem
A poučil se. Nová deska už nepřináší tak srdceryvný song jako You’re Beautiful, který hraničí až s citovým vydíráním. Nyní se Blunt spolehl na kapelu, se kterou objel několikrát svět a s níž natáčel písně jakoby naživo.
Tím se muzika usadila, odsladila a dostala punc poprocku, zakořeněného spíš v sedmdesátých letech. Taková je i první skladba 1973, pilotní píseň nového alba, která se příjemně sune do uší.
James Blunt je spíš zpěvák balad, které se rozbíhají s tóny klavíru, jako druhá píseň One Of The Brightest Stars. A Bluntův tenký hlas, ponořený do zvuku kapely, dává písni melancholickou příchuť.
Žádných progresivních postupů na albu se posluchači nedočkají, ale o to Bluntovi nikdy nešlo. V písni I’ll Take Everything zazní živější rytmus, který vyvolává dojem neklidu, Blunt je iv této písni a vlastně i na celém albu posmutnělým vypravěčem.
Naučil se, že méně znamená více. Lyrickou, dojemnou píseň Same Mistake, plnou rozbolavělých tónů, střídá další balada Curry You Home, která má rockovější grunt a monotónní rytmus.
Nicméně Bluntův uhrančivý hlas ji zahalil romantickým oparem. Kapela si přišlápne v songu Give Me Some Love. Ten by se dal přirovnat k písním Eltona Johna i ve staromilském zvuku skupiny a dramatickém zpěvu Jamese Blunta.
Nový žánr, „bluntovky“
I když James Blunt zpívá potichu a kapela střídá zklidněné a energičtější tóny, posluchač má v písní I Really Want You pocit napětí. To hlavní, o co v „bluntovkách“ jde, je přece jenom zpěvák a jeho hlas.
I v křehké písni Shine On, ve které se Blunt kolébá na vlnách hebkých temp a cinkavých zvuků. Jakousi citovkou je také Annie, jež dává vzpomenout na baladu Angie od Rolling Stones.
Vypravěč Blunt si občas vzlykne, píseň má i pěknou melodii a nesnaží se posluchače přesladit. Takhle zvolna končí nové album Jamese Blunta. Titul Všechny ztracené duše má necelých čtyřicet minut, které zpěvákovi fandové asi nebudou považovat za ztracené.
