Francouzská dramatika měla vždy v Divadle na Vinohradech dobré renomé, a to jak u diváků, tak u samých inscenátorů.
Nejinak je tomu i s nejnovější premiérou hry slavného francouzského meziválečného autora Jeana Giraudouxa Bláznivá ze Chaillot v režii hostujícího Karla Kříže.
Přesto se zdá, že na rozdíl od stále uváděného a divácky úspěšného, vesele fraškovitého a mile výřečného Feydeaua se inscenace vážnějšího, poetičtějšího a moralistnějšího Giraudouxa setkává s nemalými problémy.
Archaické zpracování
První a pro vinohradskou inscenaci určující otázka se vynořuje hned po úvodní scéně, stylizované jako panoptikum pseudorokokové hrací skříňky, která se bohužel velmi záhy promění v nemotivované rozehrávání vztahů jednotlivých postav.
Proč poslední, nedokončenou, poněkud vyumělkovanou a tezovitou autorovu hru, psanou a tematicky úzce propojenou s koncem druhé světové války, uvádět v dnešní době? Navíc v podobě velmi pietní a francouzsky mnohomluvné, pouze s nepatrným náznakem aktualizace a téměř žádnou jevištní invencí.
Není samozřejmě nezbytné pokaždé parafrázovat současnost, zdá se však, že příběh moudré pařížské podivínky, známé pod přídomkem Bláznivá ze Chaillot, zanechal diváky, alespoň na premiéře, zcela chladné.
Nikoli snad proto, že by nedokázali rozšifrovat poeticky nadnesené téma o boji dobra - nenápadných postaviček pařížského předměstí, a zla - ziskuchtivých "kapitalistů" toužících po moci a bohatství.
Nikoli proto, že by nepochopili naznačené historické souvislosti boje Francouzů proti německým okupantům či neporozuměli skryté tematice hry velebící mravního, milujícího člověka, protloukajícího se světem s vědomím rozporu pozemského konání s nadpozemskou daností našeho osudu.
Nezaujaté je nechalo především odtažité, nedramatické a téměř archaické zpracování celého tématu, které se na náznakové scéně s několika stoly a židlemi, kde po přestávce dominuje houpačka porostlá břečťanem, ztrácí v romantizujících, barvami hýřících kostýmech.
Inscenaci zachraňují herečky
Záchranné kolo nezáživné inscenaci tak poskytli především kvalitní herci. Zejména Daniela Kolářová coby Bláznivá ze Chaillot předvedla, že poněkud patetizující text se v jejím podání může stát nejen srozumitelný, ale nemusí v žádném případě působit odtažitě, jako plané moralizování.
S nepatrným nadhledem a ironií a zároveň s nefalšovanou zaujatostí vede jako Bláznivá ze Chaillot ostatní "hrdiny" malé periferní hospůdky k tušenému vítězství nad šaržovitými protivníky.
Kolářová perfektně střídá několik poloh. Dokáže snít, ponořit se do vzletných vzpomínek, aby se vzápětí rychle probrala, vrátila do reality a zburcovala ostatní k akci.
Vrcholem inscenace se tak stává její setkání s dalšími "podivínkami", hranými Hanou Maciuchovou, Lucií Juřičkovou a Jiřinou Jiráskovou, a jejich soudní příprava k ošálení nepřátel. Bezesporu nejlepší, protože nejpropracovanější scéna celého představení.
Ostatní scény bohužel podobnou rozehranost postrádají a v mnohém pokulhávají za průměrem - ať již jde o úpornou, přeexponovanou snahu mladých herců navodit atmosféru francouzské periférie nebo o spiklenecké jednání druhé strany v podání Martina Stropnického, Pavla Rímského, Michala Novotného či Daniela Bambase.
Ačkoliv se herci s nabílenými tvářemi pokoušejí každou z postav něčím ozvláštnit, ať mimicky u Bambase či slovně u ostatních, výsledek není ani komický, ani vážný, spíše rozpačitý. Podobně jako výkon Ladislava Freje v roli Hadráře, hlavního zvěstovatele základních tezí celé hry i názorů autora samého.
Frej střídá dokonale připravené repliky s evidentními výpadky textu, což se při výpovědní důležitosti, kterou postava Hadráře má, může stát pro pochopení celé inscenace fatální.
Divadlo na Vinohradech tedy připravilo velmi nenápadité provedení Giraudouxova textu, které, obávám se, nemůže uspokojit ani lehkými komediemi odkojeného, velmi konzervativního vinohradského diváka, natož herecké ambice představitelů samých.
JEAN GIRAUDOUX: Bláznivá ze Chaillot
Divadlo na Vinohradech Praha. Režie Karel Kříž, hudba Vladimír Franz, hrají Daniela Kolářová, Jiřina Jirásková, Martin Stropnický, Ladislav Frej a další. Délka 140 minut.
Hodnocení MF DNES: 30%
