RECENZE: Nepitelné pivo Bláto, syrečky a kůň vzdali hold loutkářství

O mouchách, o lidech, o koních, o pivu, o těžkém vzduchu. O tom všem hraje královéhradecké Divadlo Drak ve své nejnovější loutkové inscenaci, kterou připravilo ve spolupráci s pražskou La Fabrikou.

Kus, který měl červnovou předpremiéru v rámci Mezinárodního festivalu Divadlo evropských regionů a který současně zahajuje letošní sezonu Divadla Drak i La Fabriky, zrežíroval Jiří Havelka.

Osvědčený režisér stál spolu s Markem Zákosteleckým už za „dračím“ kusem Poslední trik George Meliése, který získal několik ocenění v anketě Divadelních novin a který patřil mezi největší divadelní zážitky sezony 2013/2014.

Nynější novinka uváděná s podtitulem „Loutková hra pro dospělé a pro děti z rozvrácených rodin“ však míří úplně jinam. Divadlo Drak v ní vzdává poctu klasickému loutkovému divadlu či spíš samotné loutkářské profesi.

Před diváky se odvíjí lehce ztřeštěný příběh z pera Richarda Balouse odehrávající se o syrečkovém pondělí v hospodě U Bryndáčků. Právě syrečky se postarají o dostatečně těžký vzduch, jak slibuje divadlo v úvodu. U Bryndáčků mají zrovna klasické parné odpoledne, zatímco znuděná hospodská honí s plácačkou pětici much sedajících na vše, do putyky postupně přichází místní postavičky. Starosta, který by se nejraději chladil v lednici, vesnický liberál Nebuťlabuť, majitel leklého koně Punti a mezi dalšími především samozvaný strážce pořádku Žandarm, který, jak doslovně zazní, akorát „všechny s.re“.

Soubor hašteřících se postaviček, střídavě pijících nepitelné pivo Bláto a pravidelně vykonávajících malou potřebu v místnůstce vedle, vytváří spolu s useknutou koňskou hlavou bizarní rej v silně bizarním příběhu, jehož pointu je asi lepší nehledat.

Blátem po hlavě

70 %

Divadlo Drak

premiéra 5. září 2017 (La Fabrika)

režie: Jiří Havelka

hrají: Milan Hajn, Pavla Lustyková, Luděk Smadiš, Jan Popela, Václav Poul, Milan Žďárský

Síla představení totiž tkví někde jinde - když odhlédneme od Balousovy rozverné fantazie i Havelkovy svižné režie, zaujme především obrazovka umístěná pod scénou. Zde je totiž divákům nabízen přímý přenos ze zákulisí ukazující vodiče loutek při práci.

Fascinující kooperace všech herců ukazující jejich práci se samotnými loutkami, scénou, rekvizitami i zvukovými nástroji totiž ještě překonává zmíněné překotné dění U Bryndáčků. Havelka se Zákostelským takovým nápadem skutečně vzdávají atraktivní hold loutkářství. Takže o to, kdo vlastně nakonec skončí pod Žandarmovou šavlí, zde vlastně vůbec nejde.