Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

RECENZE: Black Sabbath sáhli do šuplíku. Neměli to dělat, byly tam jen zbytky

  16:59aktualizováno  16:59
Původně Black Sabbath slibovali před definitivním rozchodem vydat ještě jedno regulérní novinkové album. Pak zprávu s odůvodněním, že by natáčení trvalo příliš dlouho, dementovali. Nakonec vydali alespoň hybridní novinku, která nese stejný název jako turné, které začalo před pár dny a kapelu zavede 30. června do Prahy: The End.

Black Sabbath, vzor 2013 (zleva Tony Iommi, Ozzy Osbourne, Geezer Butler) | foto: Universal

Black Sabbath: The End (obal alba)

Co je na albu, jež se nedostane do běžného prodeje a je k mání na fyzickém nosiči pouze na koncertech Black Sabbath, hybridního? Polovina z osmi písní je studiová a polovina živě nahraná. I ony studiové novinky jsou však novinkami v uvozovkách, byť je dosud nikdo neslyšel.

Jde totiž o zbytky z natáčení posledního řadového alba 13 (recenzi najdete zde), které sklidilo vesměs velmi dobrou kritiku a kapele v podstatě zajistilo nečekaný velký comeback. Čtyři písně tedy nahrála stejná sestava, čili zakládající členové Ozzy Osbourne, Tony Iommi a Geezer Butler plus bubeník Brad Wilk. A to v produkci veleslavného Ricka Rubina.

Fotogalerie

Bylo by zajímavé vědět, zda právě Rubin byl k tomu, aby nakonec tyto „výškrabky“ spatřily světlo světa, svolný. Při jejich poslechu je totiž naprosto evidentní, proč byly při konečném sestavování alba 13 vyhozeny: jsou o třídu méně invenční než ostatní materiál desky.

Přestože všechny zosobňují onen raný styl Black Sabbath, k němuž se kapela na „Třináctce“ obloukem na Rubinův požadavek vrátila, není v nich nic víc než onen typický hutný „sabbaťácký“ sound, vždy hromový Iommiho riff a nezaměnitelné magické kňourání Ozzyho.

Ale to, co se podařilo kapele právě na onom předchozím a velmi dobrém albu najít, totiž kromě těchto klasických konstant originálního stylu také zajímavou stavbu písniček, celkem silné melodie i aranžérské špílce, to v nově zveřejněných písničkách úplně chybí.

Ještě silněji to vyvstává na světlo ve srovnání se zbytkem alba. Tam jsou živé nahrávky právě čtyř starších písní. A když po studiové „novince“ Isolated Man přijde živák jedné z nejlepších písní alba 13 God Is Dead?, přesně slyšíme ten rozdíl.

V rocku (a nejspíš nejen v něm) to platí skoro bez výjimky: písničky vyhozené z alb obvykle nebývají vyřazeny zbůhdarma. A mají zůstat v šuplíku.

Autor:


Nuda, nebo zápřah?
Nuda, nebo zápřah?

Kolik kroužků má mít vaše dítě?

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.