RECENZE: Black Sabbath proti Daft Punk, to je báječná oslava 70. let

Po dlouhé odmlce vypustili původní pionýři heavy metalu Black Sabbath novou píseň. Ptají se v ní na Boha, zatímco roboti Daft Punk odhazují starosti za hlavu a tančí na diskotéce funky.

Daft Punk pro soundtrack k filmu Tron: Legacy 3D | foto: collider.com

Současně se objevily dva singly, které se ohlížejí do minulosti, aby nalákaly na věci příští. Oba silně připomínají hudební rivalství konce sedmdesátých let. A oba jsou také ve své vzájemné totální hudební a estetické opozici prostě skvělé.

God Is Dead?

90 %

Interpret: Black Sabbath

Očekávaná novinka z chystaného comebackového alba pionýrů heavy metalu Black Sabbath trvá téměř devět minut. Skladba God Is Dead? je první společnou nahrávkou Ozzyho Osbourna, Tonyho Iommiho a Geezera Butlera od roku 1978 a předznamenává červnové vydání alba 13. Už úvodní vybrnkávání, které zpraží nekompromisní Iommiho úder do kytary, posluchače strhne v místě i čase do Birminghamu 70. let, kdy parta místních floutků místo hledání práce měnila rockové dějiny.

Ozzy Osbourne koncertoval 6. června 2012 v pražské O2 areně.

Úzkost, návaly energie, zlobně hluboká baskytara i kvičení Ozzyho Osbourna připomínají éru, která už zašla, jako do detailu vrytou vzpomínku. Díky bicím Brada Wilka z Rage Against the Machine dokonce trochu přesnější než originál. "Nevěřím, že Bůh je mrtvý," zpívá po perfektní gradaci ve druhé třetině písničky v závěru někdejší princ temnoty. Posluchače při tom napadne, že mohl před nahráváním číst víc Nietzscheho.

Get Lucky

90 %

Interpret: Daft Punk

Zatímco na koncertech Black Sabbath se v sedmdesátých letech obracely kříže vzhůru nohama, na diskotékách starosti mizely v rytmu tance, drog i sexu. Neodbytně optimistický je i singl Get Lucky z očekávané desky Random Access Memories francouzských ikon taneční hudby Daft Punk, k němuž přizvali Pharella Williamse a kytaristu Nile Rodgerse z diskotékových legend Chic.

Daft Punk

Právě díky jeho funky kytaře zní novinka hned po prvním poslechu neodbytně povědomě. Přesně jako věc, při níž v pátek večer celý klub zvedal ruce až k diskokouli, a jediné, na čem záleželo, byla euforie. Pokud za roboty převlečení Daft Punk lidsky vřelé retro udrží na celé desce, je už teď jasné, na co bude v létě 2013 tančit celý svět. Nebo aspoň jeho část, která zrovna nebude mít práci s těmi kříži.